Baltazar Cup 2001

10.11.2001

Autor: Jířa Šťastný

Ačkoliv na pozvánce na druhý ročník BALTAZAR CUPu bylo jasně uvedeno, že se jedná o bezkonkurenčně nejnesmyslnější závod v regionu, sešlo se na jeho startu neuvěřitelných 11 osob, ochotných vystoupit na vrchol Jezerky s povinnou zátěží 35 kg pro muže a 20 kg pro ženy. Do ženské kategorie se přihlásila Vanda Jarešová a Kozlice Jiřina, ze které se však po podrobném ohledání vyklubal maskovaný Kozel. Jelikož kategorie transvestitů zatím v tomto sranda závodě nebyla zavedena, byl Kozel (Jiří Kantulák) nekompromisně přeřazen mezi ostatní muže, tj. Baltazar (Antonín Pultar alias Antonio Pultario - autor tohoto závodu), Brudra (Petr Suchopárek), Párek (Pavel Suchopárek), Svinča (Milan Svinařík), Gondy (Petr Gondek), Jirka (Jiří Šebek), Pepino (Josef Kotyk), Vláďa (Vladimír Štork) a LeToš (Leoš Dvořáček).

Po vyplnění jména do startovního formuláře nadešel čas na vážení batohů. Každý kilogram zátěže na startu znamenal jeden bod, připsaný do průkazu, takže bylo možné stanovit výchozí pořadí:

Forma povinné zátěže byla různá, ale vzhledem k tomu, že jedním z kritérií hodnocení bylo množství vynesené tekutiny, převládaly různé nádoby na vodu (nejčastěji kletry plné PET lahví, plastových kanystrů apod.). Výjimečnou zátěž zvolil opět LeToš, který kromě svého batůžku s matrošem na vrchol vynesl trekové kolo, respekt vzbudil 60-ti litrový barel plný vody, který měl na zádech přivázaný Brudra a živá zátěž, kterou na zádech nesl Svinča (jeho skoro švagrová Jitka).

Po startu se závodní pole rozčlenilo podle rychlosti, která byla úměrná nesené zátěži a fyzické kondici jednotlivých závodníků. Jako první dorazil na vrchol Jezerky LeToš v čase 34 min, těsně následován Pepínem. Podle časového odstupu za prvním závodníkem byly ostatním přiděleny trestné body (za každou minutu zpoždění jeden trestný bod), takže průběžné hodnocení v cíli bylo následující:

Když všichni vydechli, občerstvili se svařákem a buřty, nadešel čas dalšího vážení. Tentokrát se vážila hmotnost vynesených tekutin. Problémy vznikly pouze u Pepína, který přinesl plný kletr drogerie a u Svinčovo zátěže, protože Jitka se nechtěla nechat zavěsit na mincíř ani za pusu, ani za žebro, jak někdo navrhoval. Navíc byla vznesena námitka, že Jitka není žádná tekutina. Diskusi nakonec uzavřel lékař závodu, když prohlásil, že lidské tělo je ze 60-ti procent tvořeno tekutinou, takže bylo Svinčovi přiznáno 27 litrů. Po této disciplíně byl bodový stav následující:

Na vrchol Jezerky tak bylo vyneseno neuvěřitelných 314,5 l tekutin.

Nadešel vhodný čas pro vyhlášení překvapující disciplíny, která ještě mohla výrazně ovlivnit výsledné pořadí. Kdo na sebe v polní sprše vylije litr tekutiny, kterou si vynesl, získá jeden bod. Jestliže bude nahý, získá za každý litr dva body. Jelikož na Jezerce leželo několik centimetrů sněhu a teplota byla okolo nuly, nikdo se do toho nehrnul a Brudra už se těšil na vítězství. Jako první se rozhodl zvrátit pořadí Párek, vysvlékl se donaha a vysprchoval se ve 13-ti litrech vody za nevěřícných pohledů ostatních závodníků, kterým bylo jasné, že pokud si budou chtít udržet své pozice, tak je čeká to samé. Postupně se ve sprše vystřídali tito závodníci, kteří se osprchovali následujícím množstvím vody:

Tím byla uzavřena poslední disciplína a celkové pořadí bylo následující:

Celkové prvenství si nakonec přeci jen vybojoval Brudra a musím říci, že zaslouženě, protože ten barel plný vody bylo problematické i zvednout, natož ho vynést na vrchol Jezerky a ještě se tu tou vodou vysprchovat. Tomu říkám výkon a zároveň výzva pro další ročník, hlavně pro vyzyvatele - Antonio Pultario Baltazara, kterému vítězství i v tomto ročníku opět těsně uniklo.