ÚVODNÍK

Broněk Bandas

Těžko je tomu uvěřit. Jedni je zatracují, druzí zbožně uctívají. Jedno je však jisté : tenhle nový fenomén zasáhl celý národ. Masy lidí se den co den přesouvají k televizním obrazovkám, rapidně ubývá diváků v divadlech, dříve tolik vyhledávané muzikály bojují o přežití, tradiční společenské akce se ruší z důvodu nezájmu návštěvníků. Jsou zde VYVOLENÍ.

Nevím, jestli pomalý, ale trvalý úbytek účastníků akcí našeho oddílu způsobily stupidní televizní „show“. Jedno je ale jisté. Další a další oddílové akce rušíme nebo „jako“ odkládáme a u těch zbývajících to často vypadá,že je výkonný výbor Horoklubu pořádá pro sebe a pár aktivních lezců.

Blíží se jaro.  Já vím, venku to tak zatím nevypadá, ale každý z nás už zaregistroval prodlužující se dny, stále víc hřející slunce a někteří už okoukli i osáhli osychající skály. Pro metodiky znamená jaro taky tradiční setkání lezců v Perštejně. Setkání, které mívá různé názvy. Někdy Metodika, někdy Brigáda, ale aspoň pro mě vždycky šlo právě o tu příležitost sejít se po dlouhé  zimě s kamarády, s údivem zjistit, kolik v oddíle přibylo dětí a nám vrásek,  zkusit jaká bude má odpověď až se mě po přelezení první cesty jaro zeptá, co jsem dělal v zimě, posedět u ohně a dát si s Mekym loka ohnivé vody. Netvrdím, že to takhle musí cítit každý. Důvody proč na Metodiku přijít má určitě každý různé. Taky si můžeme najít různé důvody proč nepřijít.

Doufám, že nebudou dávat Vyvolené.

Broněk