Konec světa – ZRUŠENO

Broněk Bandas

„Tak nám zrušili konec světa paní Müllerová. Ale já vám říkám, že to tak nenechám a ten konec světa nakonec bude!“, prohlásil by asi Švejk, kdyby se dožil dnešních časů. Ale Švejka naštěstí čekala jen světová válka. Zatímco my, sotva jsme jeden konec světa přežili, už máme vyhlídku na další. I  když ho tentokrát nevyhlásili Mayové, ale nějaký Svatý odněkudsi.

Tohle čekání lidstva na zásah vyšší moci mně připomíná má studia na střední škole. Zástupy vystresovaných studentů plnily čekárnu obvodního doktora s nadějí, že jim bude v krku nalezen velmi vzácný virus nebo bakterie nebo že jim  bude diagnostikován oboustranný zápal plic. Ti ostatní, kteří zůstali ve třídě, pak toužebně vzhlíželi k nebi, jestli neuvidí padat spásný meteorit, který by s neuvěřitelnou přesností trefil do hlavy ruštinářku nesoucí písemky. Našlo se i pár takových, kteří, přestože byli ateisti, se modlili, aby si ta stará vydra zlomila nohu na schodech.

Stejně tak „civilizovaná“ část lidstva (pochybuji totiž o tom, že třeba domorodci v amazonském pralese v očekávání konce světa zabili o jednu kapybaru víc, aby byli připravení) vystresovaná tvrdou kapitalistickou realitou, krvavou televizní podívanou, každodenním marastem reklam, frustrovaná ze všech těch zlodějíčků a lhářů a tunelářů očekává  spásu. Obrovskou vlnu, proud fotonů nebo prozření mysli. Cokoli, co ze světa vymete a zprovodí ten bordel, který jsme si tady udělali.

Se stejnou vervou s jakou ve filmu o Švejkovi léčil své pacienty doktor Grünstein, léčil v době mých studií nás studenty výše zmíněný obvodní lékař. Jen místo klystýru předepisoval Acylpyriny anebo nás rovnou vyhazoval z ordinace. A tak nám nakonec nezbylo nic jiného, než se zoufalí, vystresovaní, zpocení a nervózní vrátit na „bojiště“ a pracně ze sebe dolovat útržky vědomostí a prokousávat se do vyšších ročníků tak dlouho, dokud nám nedošlo, že na spásný zásah vyšší moci se prostě spoléhat nedá. Z porovnání celého lidstva proti jedné třídě studentů je jasné, že ta cesta k prosté pravdě : „Na vyšší moc se spoléhat nelze!“, bude o dost delší a hodně pomalá. Ale naději mám. Vždyť kolikrát jsme během studií měli pocit, že tohle je konec světa a nakonec jsme dospěli a většina i zmoudřela. Pravda, někteří si museli dát reparát, našli se i takoví,  kteří se neprokousali a nezmoudřeli, ale šanci lidstvo určitě má.

 

P.S. Přiznám se, že červíček pochybností o budoucnosti lidstva ve mně trochu hlodal. Co kdyby... Ale včera jsem si koupil mlíko s datem trvanlivosti 05/2013. Ne, ne. Konec světa nebude. Mlíkaři by to věděli.

 

 

Broněk