Jezeří - Zámecká věž

(15. 3. 2011)

    Zámecká jehla – pravděpodobně nejostřejší a nejšpičatější věž v Krušných horách vůbec je součástí skalnatého hřebene SZ od zámku Jezeří.
Tato nádherná rulová skalní věž vystupuje z jižního svahu hřebene stoupajícího od Jezeří. Se svahem je propojena jedinečným ostrým vodorovným hřebínkem – či spíše typickým skalním koněm, po němž je i nejsnáze dostupná. Výška věže činí z náhorky kolem 6 m, ovšem z údolí dosahuje výšky dvojnásobné. Jak již bylo zmíněno, vrchol jest ostrý, čistý a lákavý. Postavit se na něj však vyžaduje jistou dávku odvahy. Výhledy z vrcholu jsou velmi omezené vzrostlou vegetací, snad v zimním období lze spatřit skrze větvoví modrou oblohu.
    Samotný název Zámecká jehla souvisí s nedalekým zámkem Jezeří, ovšem v jakém období byla věž takto poprvé pojmenována, není známo. Pravděpodobně název poprvé užil
horolezec Milan Kutílek působící zde na počátku druhé poloviny 20. století. Vzhledem k tomu, že v předválečných dobách byla všechna podobně romantická místa v Krušných horách hojně navštěvována, lze předpokládat, že vrcholu bylo zajisté dostoupeno lezci této doby minimálně dnešní Starou cestou. O návštěvnosti těchto míst svědčí dodnes místy patrné zbytky zpevněných stezek. Lezecky však věž patrně nikdy příliš využívána nebyla.
    V současnosti vede k vrcholu 6 cest. Normální cestou se lezlo na vrchol odpradávna – je to nejsnazší cesta k vrcholu. Nejstarší ověřený prvovýstup pochází od Milana Kutílka a Edmunda Kühnela z 1.5.1961 a to Z stěna. Kyzová cesta byla s jistotou zlezena hluboko v minulém století, kdo jí však prostoupil první, zůstane navždy tajemstvím. V roce 2000 vystoupali na vrchol novou cestou St. Emingr a B. Hromádko novou cestou, jíž dali přiléhavý název „Z mechu a kapradí“. Nejtěžší cestu na věž – Údolní spáru – přelezli 6.8.2002 M. Svinařík a P. Suchopárek a o čtyři dny později vznikla poslední cesta – Mravenčí hrana, kterou má na svědomí L. Dvořáček opět s M. Svinaříkem.
Dne 21.8.2000 byl vrchol opatřen vrcholovou knihou. Někdy ke konci roku 2014 se odloupla část vrcholového skalního bloku a a ta i s vrcholovou knihou spadla do údolí, kde ji kupodivu zcela nepoškozenou i s krabicí objevil v rámci Horezdarů na počátku roku 2015 Leoš Dvořáček. 

Z VK  lze zpětně vyčíst do 21.1.2011 spoustu zajímavých údajů:
    - průměrně každý rok přibudou v knížce 2-3 zápisy. Nejvyšší návštěvnost zaznamenala věž v roce 2004 (7 zápisů) a nejnižšší v roce 2011 a 2007 (pouze Horezdar)
    - Horezdarů dal na věži nejvíce L. Dvořáček a to 6x, 4x pak P. Suchopárek. Po jednom Horezdaru mají St. Emingr, H. Jaegerová, J. Tichý, M. Svinařík, T. Stránský, J.Cetel a M.Čermák.
    - nejvíce návštěv na věži zaznamenal opět L. Dvořáček (9) následován P. Suchopárkem (6) a M. Svinaříkem (4). Po dvou návštěvách mají St. Emingr a Konrád s Konrádovou. Dalších 21 lezců navštívilo věž pouze 1x.
    - celkem na vrcholu stanulo 27 lezců.
    - Mimo místní lezeckou komunitu věž navštívili lezci z HO Humanita, Hospul, HO Č. Lípa, HO Děčín, HO Loket Praha a KC Bautzen.
    - Co se lezenosti jednotlivých cest týče, tak nejpoužívanější jest samozřejmě Stará cesta, jež byla k výstupu použita 22krát. Z stěna má 5 přelezů a Kyzová cesta spolu s cestou Z mechu a kapradí má po 4 přelezech. Mravenčí hrana byla zdolána 2x za 11 let a Západní spáry se 9 let nikdo nedotkl a dosud nemá 1. přelez.

ZÁMECKÁ VĚŽ - cesty

1) Stará cesta 2. Vodorovným žebrem od S. dále přes výšvihy n.v. Vhodná i k sestupu.
2) Kyzová cesta 3; L částí Z stěny n.v.
3) Z stěna 4; M. Kutílek, E Kühnel, 1.5.1961. Středem Z stěny n.v.
4) Zámecká spára 7-; M. Svinařík, Pavel Suchopárek, 6.8.2002. Údolní spárou n.v.
5) Mravenčí hrana 4+; L. Dvořáček, M. Svinařík, 10.8.2002. JV hranou n.v.
6) Z mechu a kapradí 3; St. Emingr, B. Hromádko, 22.8.2000. Pravou částí V stěny n.v.