Vysoké Tatry

27.6.-3.7.1995

Autor: Pavel Suchopárek

 

ÚČASTNÍCI:
Petr Ribýz Rybář, Antonín Pultar, Jarda Merha, Péťa Černá, Pavel Párek Suchopárek

 

ÚTERÝ:

Cesta vlakem z Prahy moc neutíká, stále se něčím cpeme.

STŘEDA:

Cesta stále neutíká, už se nemáme čím cpát. Pak klasika. Poprad - Starý Smokovec - Hrebienok a dále po svých na Zbojandu. Zabydlujeme se a jdeme spát. To nás baví. Pouze Toník stále něco brblá o úpadku, ale i on nakonec podlehl vábivému hlasu palandy.

Vzbouzíme se až navečír a jdem ještě vybrat túru na zítřek. Po štítech se však honí stáda mračen, takže není stejně nic vidět. Zvolili jsme Bradavicu S stěnou (II - III).

ČTVRTEK:

Kolem sedmé vyrážíme. Je modrojas a bezvětří. Pod nedalekým nástupem našel Ribýz v suťovisku nový cepín. Jeho radost je bezmezná a jankovitě křepčí mezi kameny.

Jdeme vši do jedné cesty, což není nejbezpečnější, ale budiž. Nejprve vyráží Tonda s Jardou. Dáváme jim drobný náskok. Jednak proto, že jsou citelně slabší, ale hlavně, aby nám nesypali šutráci na hlavu. My pak jdem ve trojce.

První třetina stěny je značně rozlámaná, druhá již méně. Následuje dlouhý traverz po široké travnaté lávce zakončený dvěma délkami lahůdkového lezení. Sedíme na vrcholu Bradavice (2429m) a vůbec se nám nechce dolů. Nakonec slaňujeme do Zvodnej lávky, odkud již chodeckým terénem sestupujeme na Granátovou lávku, po níž se dostáváme do sedla Poľský hrebeň. Dále pak na Prielom a odtud již sjíždíme po sněhu k chatě. Slušný chodecký výkon.

PÁTEK:

Tonda s Jardou si vyhlédli čtyřkovou cestu V pilířem na Divů vežu. Naše trojka se vydává zdolať odpočinkovou Javorovou škáru za III. Výstup je poznamenán častými odpočinky prakticky na každé délce. Krásný výstup s krásnými převislými výšvihy, v krásném počasí s krásnou holkou a ošklivým Ribýzem jsme zdolali během tří hodinek.

Kluci se vrátili s nepořízenou. Nějak ve stěně zabloudili nebo ztratili morál či co. Není s nimi řeč.

SOBOTA:

Proutník Ribýz se tajně domluvil na společném výletu se dvěma sličnými Polkami. Tonda s Jardou hodlají vystoupit na Široků vežu a já s Péťou se pokusíme o žebro stěny na V vrchol Javorového štítu ( III - IV ). Vypadá nádherně a není daleko. První délka je na draka. Rozlámaný negativní chyty a jištění pod psa. Poté se však z výstupu stává lahůdka. Nikterak nechvátáme a na chatu se vracíme až před setměním.

Ribýz předvádějíc se před sličnými Polkami uklouzl po suti a škaredě si vymkl hlezno. Dostal odbornou radu od přítomného ortopéda Pultara: dej si na to teplý nebo studený a vůbec, já mám dovolenou.

NEDĚLE:

Končíme, koho má to lezení pořád bavit. Ribýz opouští chatu za svítání, s tím jeho pajdáním má do večera co dělat. Aby ho to víc táhlo dolů, přidáváme mu do báglu asi 6 kg tatranské žuly. A to včera večer odnesl chatárovi 10 zbylých konzerv, aby prý při sestupu hlezno toliko nenamáhal. Lidi sou svině a horolezci obzvlášť.

 

A ještě jedna veselá příhoda:
(Kupíčkový vlak narvaný k prasknutí, snažíme se dostat úzkou uličkou do toho našeho. U jednoho okénka stojí nerudný obtloustlý chlapík.)

Chlapík: Daj si tů batožinu z tých zad!!

Ribýz: Ale to bude ještě horší, pane. Zkuste se na chvíli zasunout tady do kupé, než projdeme.

Chlapík: Nikam sa zasunovať nebuďem!!

Ribýz: No, jak myslíte. (I sundal batoh plný kamení s nalezeným cepínem připevněným zvenku v poutkách a těžce se prodírá s tímto břemenem kol chlapíka)

Chlapík: UUUÁÁÁÁÁ (Řve otevřeným okýnkem na peron)

Ribýz: (Nemůže se procpat, a tak trhne)

Chlapík: Chalan jeden, rozdrbal si mi gatě. Prečo tú motyčku takto nosíš? (Řve)

Ribýz: Promiňte, pane, když tady jsou na ní ty poutka, já Vám to zašiju. (Odzbrojuje ho)

Chlapík: No, to je mi platný!!!

Chlapík měl na zadku skobu přes půl pr…. a až k českým hranicím nasloucháme jeho jadrným výlevům. A jehlu a nit jsme stejně neměli.

Fotogalerie: Vysoké Tatry

Kontakt

Horoklub Chomutov Husova 83
Chomutov
43003
474 624 068 horoklub zavináč horoklub.cz