Soustředění mládeže 2017

 

Po dvou letech, kdy jsme s mládeží jezdili na soustředění do Adršpachu a Českého ráje, letos volíme změnu a domlouváme se, že vyrazíme do Labských pískovců.  Odjezd necháváme opět ve středu odpoledne (23.8.2017) s tím, že děcka nabíráme v 16.00 hod v Kadani a přejíždíme do Tisé.  Základnu volíme u Atomovců na chalupě, kde se všech 12 dětí hned vrhá na houpačky, umístěné na stromech okolo chalupy.  Netrvá ani hodinu a Štěpán přichází s krvavým kolenem, na kterém si strhnul strup z nedávného úrazu na kole.  Broněk mu to ošetřuje a pak ho nakládá spolu se svými dětmi do auta a odváží zpět domů. Škoda, soustředění ještě nezačalo a už máme o jednoho člena méně.  Než se setmí tak ještě vyrážíme na dřevo, rozděláváme oheň a pečeme si buřty.  Jelikož je hezky, všichni uleháme pod širákem, tedy kromě holek a Pavla, kteří si postavili stany a tak spí v nich.

Ačkoliv jsme se domluvili, že nikam nespěcháme, děcka straší ráno už od sedmi.  Než se ale všichni nasnídáme a pobalíme lezecké vybavení, je stejně půl desáté.  Využíváme výhody všedního dne a vyrážíme lézt do Ostrova.  Předpokládali jsme, že tu nebude moc lidí, ale už cestou ke skalám se těsně míjíme s další skupinou mládežníků, kteří tu mají asi taky výcvik.  Naštěstí míří jinam a když přicházíme pod Mrzáka, tak jsme tu opravdu sami.  Jen ta tlupa Němců, co přišla po nás, byla dost překvapená a raději odešli lézt jinam. Nejprve vyvádím děckám Starou cestu V na Mrzáka, potom Hranu starců VI a Údolní cestu VIIa na vedlejší Panenskou věž a nakonec ještě Náhorní cestu VIIa na Bránu. Pak už začínají mít děcka prolezené prsty, tak to raději balíme a jdeme se najíst do kempu Pod Císařem.  Ani nádherný výhled z terasy restaurace ale nevyváží mizerný výběr jídel, takže se po prostudování jídelního lístku zase zvedáme a raději přejíždíme do Hřebenové boudy pod Sněžníkem, kde vaří tradičně na výbornou.  Večer pak opět trávíme u ohně u Atomovic chalupy a dnes jdou spát pod širák všichni kromě Pavla.

Asi jsme děcka včera přeci jen trochu unavili, protože ráno je musíme v půl deváté budit.  S námořnickou rozvahou tedy po desáté hodině odcházíme nejprve na nákup do sámošky a potom rovnou pod Hřebenovky v Tisé.  Tady děckám vyvádím Dárek rekreantům  VI a Aksův chomout VIIa.  Aby si mohla děcka potrénovat slaňování, tak vyvádím ještě Normální cestu II na Žabí korunku, odkud je krásné vzdušné slanění.  Odpoledne začíná být pěkné vedro, tak se po přelezení všech tří cest přesouváme pod Lokomotivu, kde vyvádím Eliášovu jízdu VIIb a hážu lano do Esovité spáry VI a SV hrany VI.  Po přelezení i těchto cest už mají děcka fakt prolezené prsty, takže to pro dnešek balíme a jdeme na večeři do Refugia.  Tam za námi přichází i Maruška, která přijela z Chomutova vlakem a autobusem.  Večer opět sedíme u ohně a jelikož nikdo nehraje na kytaru, tak si aspoň zpíváme.  Ačkoliv je nebe plné hvězd, tak před tím, než se jdeme uložit pod širák, děcka hlásí, že viděla na obzoru blesk.  Nejdřív jim nevěřím, ale po prostudování předpovědi v mobilu volím k ústupu do chaty, protože na noc je hlášený déšť.  A opravdu, někdy po půlnoci přichází parádní bouřka, takže zítra to na lezení asi nebude.

Ráno se budíme do sychravého počasí, všude je po noční bouřce mokro a obloha je zatažená.  Po snídani se mraky na chvíli protrhávají a tak vyrážíme aspoň na procházku.  Po nákupu v sámošce ale přichází další vlna deště, takže ustupujeme opět do Refugia, kde přečkáváme u oběda do dalšího vyjasnění.  Po obědě přeci jen vyrážíme pěšky do Rájce a odtud za občasných drobných přeháněk pokračujeme přes Ostrov do Tisé k „Turbáze“.  Tady se opět občerstvujeme a jelikož už opět svítí slunce, začíná být pěkné vedro.  Jdeme zkratkou k chalupě, bereme si věci na koupání a odjíždíme se vykoupat na Cihlák.  Po návratu děcka zjišťují, že v sudech u chalupy je voda přeci jen teplejší, než v Cihláku, a tak si dávají závody, kdo vydrží déle na nádech pod hladinou.  Pak už raději opět rozděláváme oheň a za doprovodu Dády na kytaru zpíváme dlouho do noci. 

Ráno se děckám zase nechce vstávat, tak je opět musíme budit.  Po snídani odjíždíme do Rájce a odcházíme pod Blížence.  Zde vyvádím nejprve Podzimní slunce VIIa, dále Jižní sokolík VI a Trojčata VIIa.  Odpoledne už začíná slunce svítit i na západní část věže a tak vyvádím ještě Vzpomínkovou cestu VIIa a oblíbenou Severní hranu VIIa.  Tu už si ale všichni nestíhají přelézt, protože v 17.00 hod jim dáváme vybrat mezi lezením a večeří a vyhrává to druhé.  Balíme tedy věci a přejíždíme zpět do Tisé, tentokrát jdeme vyzkoušet kuchyni v restauraci Domeček, kde je prázdno.  Ceny jsou sice poměrně vysoké, ale porce jsou velké a jídlo i pizza dobré.  Před sedmou hodinou platíme, jedeme na chalupu pro věci a odjíždíme zpět do Kadaně, kam dorážíme lehce po osmé hodině.

Děcka vypadala opět spokojeně, zato já s Radkou jsme byli docela zničení.  Těch pět dní s „puberťáky“ bylo docela náročných, ale přežili jsme a tak na to snad do příštích prázdnin zapomeneme a zase nějaké soustředění zorganizujeme.

            Jířa

Soustředění se zúčastnili:

Nikola Beránková,  Adam a Lukáš Vaněčkovi, Tereza Goschalová, Bára a Matěj Hlubůčkovi, Vojta Vykydal, Pavel Košťák, Anna Langerová, Ondra Štejnar, Fíla Šťastný, Radka Štejnarová, Jířa a Maruška Šťastní

 


 Realizováno za finanční podpory statutárního města Chomutova

V rámci projektu „Horolezecký výcvik mládeže“

 

 

 

 

Kontakt

Horoklub Chomutov Husova 83
Chomutov
43003
474 624 068 horoklub zavináč horoklub.cz