Klasifikace

 

1. Úvod

Posoudit horolezeckou obtížnost výstupu je nesnadné, protože ji nelze konkrétně změřit. Představuje subjektivní hodnotu, proto ji každý lezec vnímá odlišně. Dobrý lezec ve spárách ohodnotí spáry vyšší obtížností než třeba lezec, který má rád lezení na tření. Mnoho desítek let se horolezci snaží co nejlépe a nejstručněji ohodnotit jednotlivé výstupy, aby byli údaje pro ostatní srovnatelné. Každý lezec provozováním lezecké činnosti získá přehled o své výkonnosti a podle toho by si měl pak vybírat tu kterou cestu.


 2. Porovnávací tabulka

UIAA

Francie

USA

Anglie I.

Anglie II.

Austrálie

Německo

I

1

5,2

 

mírně těžké (M)

9

I

II

2

5

 

těžké (D)

10

II

III

3

5,4

 

velmi těžké (VD)

11

III

IV

4

5,5

4a

neobyčejně těžké (S)

12

IV

V-

 

 

 

 

13

V

V

 

5,6

4b

nadmíru těžké (VS)

14

VI

V+

5

5,7

4c

 (HVS)

15

VIIa

VI-

 

5,8

5a

krajně těžké (XS)

16/17

VIIb

VI

6a

5,9

 

E1

18

 

VI+

6a+

5,1 a/b

5b

 

19

VIIc

VII-

6b

5,1 c/d

 

E2

20

VIIIa

VII

6b+

5,11a

5c

 

21

VIIIb

VII+

6c

5,11b

 

E3

22

VIIIc

VIII-

6c+

5,11c

6a

 

23

IXa

VIII

7a/7a+

5,11d

 

E4

25

IXb

VIII+

7b

5,12 a/b

6b

 

26

IXc

IX-

7b+/7c

5,12c

 

E5

27

Xa

IX

7c+

5,12d

 

 

28

Xb

IX+

8a

5,13a

6c

 

29

Xc

X-

8a+

5,13b

 

E6

30

XIa

X

8b

5,13 c/d

7a

 

31

 

X+

8b+

5,14a

 

E7

32

XIb

XI-

8c

5,14b

7b

 

33

XIc

XI

8c+/9a

5,14c

7c

E8/9

37

 

Pozn.: Anglie I. (technická náročnost), Anglie II. (obtížnost)


 3. Stupnice UIAA - Volné lezení

Stupnice je označena římskými číslicemi od I do XI. Dodatečně byly od II stupně přidány mezistupně, které se značí znaménky (+) nebo (-) a slouží pro další, jemnější rozlišení. Od slovního hodnocení vyšších stupňů se po otevření klasifikace v roce 1978 upustilo a dnes se slovní hodnocení nepoužívá ani u stupňů nižších.

Rozdělení stupňů :

·      I - Lehké : Nejjednodušší forma skalního lezení, ne však chodecký terén. K zabezpečení rovnováhy je třeba rukou.

·      II - Mírně těžké : Začátek lezení, při kterém je vyžadována technika tří pevných bodů.

·      III - Středně těžké : Na exponovaných místech se doporučuje mezijištění. Trénovaní a zkušení lezci mohou překonávat tyto úseky ještě bez použití lana.

·      IV - Těžké : Na tomto stupni začíná opravdové lezení. Dostatečné lezecké zkušenosti jsou nezbytné. Delší lezecké úseky vyžadují více mezijištění. Jištění lanem je už obvyklé i u zkušených a trénovaných horolezců.

·      V - Velmi těžké : Zvyšuje se počet mezijištění. Lezení klade zvýšené nároky na fyzickou kondici, techniku a zkušenost.

·      VI - Neobyčejně těžké : Lezení vyžaduje velmi dobré schopnosti a výbornou trénovanost. Velká expozice se často spojuje s malými možnostmi zajištění.

·      VII - Mimořádně těžké : Lze zvládnout zvýšenou trénovaností. I dobří lezci potřebují často speciální přípravu pro určitý druh skály, aby úseky tohoto stupně přelezli spolehlivě a bez pádu. Vybroušená technika jištění je nezbytná.

·      VIII/X - Stupňování předchozích obtíží, velmi vysoké nároky na speciální přípravu, výstupy a úseky krajních stupňů lze často zvládnout až po předchozím nácviku a získání pohybových návyků. V současnosti je horní stupeň této kategorie vrcholem v lezní OS pro nejužší světovou špičku.

·      XI - Současná hranice lezeckých možností ve volném lezení, předchozí nacvičování zpravidla nezbytné, k překonání jsou třeba ideální podmínky (vnější, psychické i fyzické), taktéž naprosté soustředění na výkon.


 4. Stupnice UIAA - Technické lezení

Obtížnost lezení s umělými pomůckami se označuje písmenem A s připojenou arabskou číslicí 04. Lezení s umělými pomůckami se samostatná forma skalního lezení a odlišuje se od volného lezení v tom, že pomůcek postupového jištění používá nejen k jištění, ale hlavně k postupu.

Slovní výklad pro jednotlivé stupně lezení s umělými pomůckami :

·      A0 - V cestách volně lezených je třeba použít jen jedné nebo několika málo skob jako chytu nebo stupu, ale žebříčky či třmeny nejsou třeba.

·      A1 - V cestách se skoby a jiné pomůcky snadno umisťují a lezecká místa vyžadují poměrně málo síly, vytrvalosti nebo odvahy. Žebříčků se nepoužívá často.

·      A2 - A4 - Značí větší či menší potíže při skobování a větší tělesné výkony. Od lezce se požaduje podle označeného stupně čím dál větší technická a fyzická zdatnost.


Použití expanzivních (vrtaných) skob je označováno zvlášť písmenem e.


 5. Moderní klasifikační stupnice ledového lezení

Rozvinula se ze stupnice skotské. Tato všeobecné používaná mezinárdní stupnice má dvě části :

·      Objektivní náročnost a nebezpečnost - hodnotí se římskými číslicemi :

I - Krátké lezení s dobrým jištěním a jednoduchým sestupem. Horské a vysokohorské lezení bez objektivního nebezpečí.

II - Jedna nebo dvě délky s nízkým objektivním nebezpečím na krátkém úseku vyznačeném v popisu. Sestup sólo nebo jednoduchým slaňováním.

III - Dlouhá cesta s více jak hodinovým nástupem, případně na lyžích. Dobré jištění, jedno exponované místo. Slaňování v celé cestě. Objektivní nebezpečí na delším úseku vyznačeném v popisu.

IV - Dlouhá nebo vzdálená cesta, nutné zkušenosti s vysokohorským lezením. Náročný nástup s použitím vlastního materiálu. objektivní nebezpečí v celé cestě, dlouhý a těžký sestup.

V - Dlouhý vysokohorský výstup vyžadující kvalitní výbavu a vysokou úroveň lezců. Expozice a nebezpečí lavin. objektivní nebezpečí v celé cestě, těžký sestup.

VI - Velmi dlouhá cesta v alpské stěně trvající déle než den. Nebezpečí pádu lavin, séraků a kamenů. Dopředu se nedají určit podmínky v celé cestě.

VII - Zvýšení předešlých problémů (např. lezení po odpadajících séracích).

 

·      Technická obtížnost ledu - Lezecká obtížnost značená arabskými číslicemi (od 1 do 9) :

1 - K výstupu stačí mačky.

2 - Dobrý led s jedním delším úsekem 60°ledu.

3 - Převážně solidní led 70°a 80°. Skalní štandy se stálou možností dobrého jištění v ledu.

4 - Led 75°- 80° s vertikálním úsekem většinou dobré kvality. Stálá možnost jištění.

5 - Dlouhá pasáž v dobrém ledu 85°- 90°. Vyžaduje dobrou lezeckou techniku.

6 - Dlouhý kolmá led s převisy, různá kvalita ledu i jištění. Vysoká lezecká úroveň podmínkou.

7 - Dlouhý kolmý a převislý led špatné kvality (glazury, záclony) bez dostatečné soudržnosti. Jištění pochybné nebo v ledu nemožné.

8,9 - Stupňování technických obtíží za zpravidla velmi špatných možností zajištění.


 6. Ostatní

Západoalpská stupnice obtížnosti - Tento typ klasifikaceje používán především ve francouzských a italských Alpách. Je klasifikací souhrnou, to znamená, že zahrnuje celkovou náročnost výstupu, technické obtíže i objektivní nebezpečí. Má sedm stupňů, označovaných písmeny podle začátečních písmen francouzského vyjádření obtížnosti :

·      F (facilé) - lehké

·      PD (peu difficile) - mírně těžké

·      AD (assez difficile) - dost těžké

·      D (difficile) - těžké

·      TD (trés difficile) - velmi těžké

·      ED (extremement difficile) - krajně těžké

·      ABO (abominable) - téměř nemožné

Od AD výše se užívají ještě mezistupně "inf"(-) a "sup"(+) pro dolní a horní hranici jednotlivých stupňů. V současnosti se upustilo od "inf" a "sup" u stupně ED , který byl pak rozlišen na čtyři podstupně (Griffin) ED1-ED4.



Klasifikační stupnice USA - Celkové hodnocení pohybu v horském terénu platí pro turistické cesty i strmé stěny a určuje se třemi údaji :

·      Souhrná náročnost cesty : Označuje se stupni I až VI.

I - III : akce trvá do jednoho dne

IV : akce trvá celý jeden den

V : akce trvá jeden až dva dny

VI : akce trvá více jak dva dny

·      Obtížnost pohybu vlastní silou : tzv. třída výstupu značená stupni 1 až 5.

14 : znamená od turistiky až k lezení asi III.stupně UIAA

5 : znamená lezení ve strmém terénu s nezbytností jištění, číslo za tečkou udává obtížnost výstupu, přičemž od hodnoty 5.10 výše se užívají mezistupně a, b, c, d pro jemnější odlišení obtíží.

·      Obtížnost lezení s umělými pomůckami (A0-A5) : Se vzrůstajícím indexem narůstají i obtíže technického lezení a délka pádu stejně, jako tomu u klasifikace UIAA. Pro jemnější rozlišení se používají znaménka (+) a (-).

 



Britská kvalifikační stupnice - Souhrná klasifikace, užívaná i v nevelehorských terénech. Výstup se označuje údaji ze dvou stupnic spoučasně :

·      Stupnice náročnosti : Vyplývá z délky výstupu, četnosti obtížných míst, možnosti zajištění a kvality skály (označení písmeny M, D, VD, S, VS, HVS, XS, E - s rozčleněním od E1 do nynějších E9).

·      Technická stupnice (nejde o lezení s technickými pomůckami) : Udává obtížnost volného lezení v nejtěžším místě označeným stupni 1 až 7b (od stupně 4 s podstupni a, b, c).

 



Stupnice obtížnosti pro lezení ve sněhu a ledu - Podmínky mohou být různorodé. Pro tuto horolezeckou disciplínu se většinou používá skotská stupnice obtížnosti. její stupně sahají od I do VI. Stupeň I označuje brodění sněhem, zatímco stupeň VI představuje obtížné technické lezení na sněhu a skále.



Bouldering - Stupně obtížnosti pro bouldering jsou většinou stanovovány podle :

·      francouzské "Fontainebleau Power Scale" od stupně 6a po stupeň 8c

nebo podle americké stupnice "Vermin" (V) stupni V1V13.

Kontakt

Horoklub Chomutov Husova 83
Chomutov
43003
474 624 068 horoklub zavináč horoklub.cz