Geologie stř. Poohří

 

Z geologického hlediska je tato oblast součástí severočeské pánve a zároveň oharecko-podkrušnohorského oslabeného pásma, jenž tvoří předěl mezi krystalinikem Krušných hor a jádrem Českého masívu. Oharecko-podkrušnohorské oslabené pásmo je v podstatě samostatný blok morfologicky ohraničený soustavou podkrušnohorského a litoměřicko-bochovského zlomu, v délce 150 km a šířce 15 až 20 km. Oba zlomy sloužily již ve svrchních starohorách (tj. před 570 až 1000 mil. let) jako přívodní kanály s množstvím vulkanických aparátů. Podél pásma vystupují tzv. oharecké ruly (granulity), jejichž výchozí materiál může odpovídat produktům kyselého vulkanizmu vázaného na oslabenou zónu.

Podloží oblasti tvoří krušnohorské krystalinikum (viz výše). Na něm spočívají tři komplexy sedimentačních hornin částečně doprovázené vulkanickou činností. Nejstarší sedimentační cyklus vznikl v mladších prvohorách (tj. před 225 - 320 mil. let). Jeho sedimenty a místy vyvřeliny zaplňovaly deprese uvnitř nově vzniklého pohoří. Prostřední sedimentační cyklus z období druhohor, přesněji z období svrchní křídy (tj. před 70 až 110 mil. let), je převážně mořský. Nejmladší cyklus je třetihorní, přesněji od paleocénu do poloviny miocénu (tj. před 12 až 70 mil. let), a jeho sedimenty jsou převážně jezerního původu a byly opět doprovázeny mladší vulkanickou činností.

Koncem oligocénu a počátkem miocénu až do poloviny miocénu (25 až 12 mil. let př.n.l.) vznikaly Doupovské hory, České středohoří, rašeliniště a jezero severočeské pánve. Koncem mladších třetihor a počátkem čtvrtohor (12 až 1 mil. let př.n.l.) následoval nerovnoměrný výzdvih oblastí, který trvá dodnes. Nejintenzívněji byly vyzdviženy Krušné hory, České středohoří, Doupovské hory a oblast Džbánu. Severočeská pánev tak nabyla rázu rozsáhlé sníženiny. Kromě nerovnoměrného vyzdvihování pohoří docházelo ve starších čtvrtohorách (1 mil let př. n. l. až do současnosti) ke vzniku říčních teras, svahových sutí a sprašových návějí.

V popsaných skalních oblastech jsou obsaženy tři velmi rozdílné horniny, podle kterých se diametrálně liší i charakter lezení.

První na řadě jsou Svatošské skály, kde se nachází královna hornin - žula (zvaná též kfelská žula podle obce Kfely nedaleko Slavkova). Jedná se o žulu Karlovarského žulového plutonu (masívní hlubinná vyvřelina), který má úzký vztah k minerálním pramenům této oblasti. Jedná se o hrubozrnnou horninu místy s dvojčatně srostlými vyrostlicemi (lezci nesprávně říkají krystaly) živce. Má kvádrovitou a balvanitou odlučnost a vzhledem ke své všesměrné stavbě zvětrává ve všech směrech stejnoměrně do oblých tvarů. Velmi časté jsou oblé spáry a police, zaoblené pilíře, plotny s vyrostlicemi živce. Velmi se zde uplatní lezení na tření.

 

Kontakt

Horoklub Chomutov Husova 83
Chomutov
43003
474 624 068 horoklub zavináč horoklub.cz