Chamonix

07-08/1997
Autor: LeToš Dvořáček

Inspirativní Hamplíkovo vyprávění o jeho výstupu na Monarchu mě natolik nakoplo, že jsem na konci července vyrazil sám a stopem směr západní Alpy, skupina Mont Blancu. (Problém s nalezením partnera se totiž táhne lezením jako zlatá nit.)
Během dvou dnů úspěšně dorážím do Chamonix a učarovaně zírám na vrcholy vystupující nad údolím. Přebaluji svůj batoh a nepotřebné věci ukládám za těžký peníz do úschovny na nádraží. Rychlá procházka po vyhlášeném horském středisku a odpoledne vyrážím na Montenvers. Mám v plánu vystoupit Vallee Blanche a následně normálkou na Mont Blanc. Po výdajích v úschovně se rozhoduji vyšlápnout na konečnou zubačky pěšky, což také během asi dvou hodin činím. Zde se mi odhalují nádherné pohledy na okolní kopce. Vévodí jim jenom přes ledovec vzdálená jehla Dru. Chvíli se kochám a potom si jdu vybrat místo dnešní noci. Nebe je jasné, a tak uléhám pod širák v suti kousek nad horní stanicí zubačky. Těžká romantika!
Probouzím se krásného posledního červencového dne. Posnídám, pobalím a sestoupím na Mer de Glace. Vyrážím po celkem dobře čitelné cestě na chatu Requin. Po asi 4 hodinkách si užívám odpoledního sluníčka na terase chaty. Jako v kině sleduji záchrannou akci místních profíků z ledovcového zlomu ledovce du Géant. Po pár minutách je turista se zlomenou nohou podvěsem pod vrtulníkem převezen k ošetření na chatu a dále do údolí. Zbytek skupiny se vrací z labyrintu trhlin s určitým zpožděním také. I počasí signalizuje určitou změnu, a tak neotálím a nad chatou si v suti stavím svoji Gemu. Večer přišla pěkná buřina a s menšími či většími přestávkami trvala i celý následující den. Měl jsem tak spoustu času na přemýšlení o následujícím postupu. Do změti trhlin, které mi stály v další cestě, se mi samotnému opravdu nechtělo, a tak jsem si zavelel k ústupu.
V asi polovičních časech oproti výstupovým se postupně přesouvám dolů do Chamonix. Courám po městě, navštěvuji náměstíčko se sochami prvních výstupců na Mont Blanc, nakukuji do sportovních krámků a těším se zde alespoň pohledem. Náhoda mi přeje a na parkovišti potkávám autobus české cestovky. Její delegát je nakonec svolen mě za přiměřený příspěvek ochoten odvézt do vlasti, čímž se zbavuji starostí pro následující hodiny. Třetího srpna ráno vystupuji v Praze a pak už jenom snadný přesun do Jirkova.
Mont Blanc stále čeká na moji návštěvu.

Fotogalerie: Chamonix

Kontakt

Horoklub Chomutov Husova 83
Chomutov
43003
474 624 068 horoklub zavináč horoklub.cz