SLADKÉ TAJEMSTVÍ

Milan "Svinčo" Svinařík

Skalní oblast „Tisá – věže pod silnicí“ je ozdobena nevysokou, leč extrémně štíhlou věží s příznačným názvem Víla. Je to v podstatě pískovcový kvádr volně stojící na skalní podestě, na níž stojí jen polovinou své základny, jelikož tou druhou polovinou přečnívá do prostoru. Kdykoliv jsem cestou ke skalám pod tím procházel, doufal jsem, že to na mě nespadne. A teď to okukuji ze všech stran pevně rozhodnut na to vylézt. V duchu si propočítávám kam to asi spadne, spadne-li to, a na jaký strom v takovém případě skočím. Se zatajeným dechem nalézám do náhorní hrany a volám na parťačku: „Květuško, až za mnou vylezeš nahoru, tak ti povím sladké tajemství.“  Květuška naštěstí nepostřehla ironický podtón mého sdělení a začla se těšit, co zajímavého jí zase prozradím. Naštěstí se skoky z řítící se skalní jehly do korun stromů nekonaly a já vylezl bez úhony na vrchol. S trochou nadsázky se dá říct, že je to vrchol na půl zadku a já po očku sleduju Květušku, jestli nezačíná tušit zradu, když obmotávám nevelký vrchol jako štand. Nezačíná! A tak po chvilce lehkého lezení s úsměvem na líci usedá až na samotnou špičku skalní jehly, rozhlédne se po krajině, pak tázavě pohlédne na mě a rozšafně praví: „Tak a teď to tajemství!“  Kanadské žertíky mě vždycky bavily a tak volím odpověď formou kvízu. „Ty Květuš, víš co je tohle?“ A při tom ukazuji na díru do skály těsně vedle jejího zadku. Květuška znejistěla, a již bez úsměvu a méně rozšafně praví: „No to je ňáká díra!“  Abychom se dobrali cíle, tak pokládám další, ještě adresnější otázku: „Správně! A víš od čeho je ta díra?“  Květuška nejprve znovu zkoumavě pohlédla na díru ve skále, pak na mě, a pak zdráhavě povídá: „No to je asi díra od slaaa...“ Ale odpověď nedořekla, neboť jí to naplno docvaklo a spustila na mě bandurskou: „Ty haaaajzle! Já to věděla! Já blbá ti na to vždycky skočím! Jak se teď odsud dostaneme dolů?“  Že jsem se přitom tlemil na celou Tisou asi nemusím nikomu vyprávět. A tak když se Květuš vynadávala a já dosmál, tak jsem jí vysvětlil postup nouzového slanění s lanem hozeným přes vrchol věže a vzápětí jsem jí donutIl uvést čerstvě nabyté teoretické znalosti do praxe. Konec dobrý, všechno dobré! Víla nespadla, Květa nespadla, já jsem taky nespadnul. Naopak lano a pěna z piva spadla, takže jsme si mohli na Kačáku připít na ty naše písky a v klidu vyprávět další povedené humoresky.

LdS

 

Fotogalerie: SLADKÉ TAJEMSTVÍ

Kontakt

Horoklub Chomutov Husova 83
Chomutov
43003
474 624 068 horoklub zavináč horoklub.cz