Brigáda v Orasíně

Jířa Šťastný

Na sobotu 15.3.2014 byla naplánována brigáda v Orasíně, protože na největší skálu (Zelenáč) spadl vloni mohutný buk, čímž prakticky znemožnil lezení v celé údolní stěně i pohyb pod stěnou.

            Předpověď počasí na sobotu není příliš příznivá, což na jednu stranu nikoho neodláká na lezení, takže by účast na brigádě mohla být slušná.  Skutečnost je ale o trochu horší, neboť od rána mrholí, takže spousta lidí asi zůstane radši doma. 

            Já jsem domluvený s Matějem Vaňkem, že pojedeme spolu, tak mi nezbývá, než vyrazit.  Tem ale ráno volá a nakřáplým hlasem mi oznamuje, že ho skolila zákeřná nemoc a v tomhle počasí že zůstane radši doma, což mu schvaluji.  Domlouvám se tedy s Blahošem, že mám prázdné auto, a že bychom mohli jet pohromadě.  V kanclu ještě nakládám pracovní a lezecké vybavení a už frčíme do Orasína.  Vybavení vykládáme u hájovny a já se vracím zaparkovat auto před závoru.  Cestou potkávám Párka, a tak k hájovně docházíme společně.  Jelikož pořád drobně prší, necháváme věci pod převisem „Terminátora“, bereme do ruky pily a klestíme si cestu pod Zelenáče.  Tam už vidíme LeToše, Verču, Svinču a Květu.  Po nějaké době se nám daří proklestit až k nim a teprve teď vidíme tu pohromu na vlastní oči.  O stěnu je opřený ohromný kmen buku, který původně stál asi deset metrů od skály, všude pod skálou jsou ulámané větve.  Snažíme se vymyslet nějakou strategii, jak tu spoušť odklidit, ale ačkoliv to nikdo neříká nahlas, tak nikdo moc nevěří tomu, že se nám to podaří.  Ale je třeba nějak začít, takže Svinča si bere lano a svojí novou Fiskarsku a jde slanit seshora do stěny, odkud postupně odřezává všechny menší větve z hlavního kmenu.  Ostatní zatím odklízejí spadané větve z pod skály.  Po té odřezáváme velkou spodní větev, která podpírá hlavní kmen nad zemí.  Pak slaňuje do stěny LeToš s motorovkou a odřezává velké větve koruny stromu, kterými se spadlý kmen opírá o stěnu.  Zbytek kmenu se posouvá do spodní části stěny, odkud se nám ho již společnými silami daří odtlačit až na zem.  Tady už není problém ho rozřezat na menší kousky, které mohou sloužit jako sedátka pro jističe. 

            Největší oříšek je sice už vyřešen, ale stále je tu ještě dost práce.  Spodní část kmenu je opřená o předskalí a zasahuje do cesty.  Snažíme se přečnívající část odříznout, ale kmen má mnohem větší průměr, než je délka lišty naší motorovky, tak s tím docela bojujeme, ale nakonec se daří a cesta je volná.  Svinča mezitím vylézá na vedlejší strom, který je už také značně proschlý, a postupně odřezává všechny suché větvě.

            Počasí nás zkouší, co vydržíme.  Chvíli svítí sluníčko, pak zase prší nebo dokonce padají kroupy.  Klasický apríl.  Ale to nás nemůže zastavit, když už jsme jednou tady, tak to chceme dodělat.  Ještě nám zbývá odříznout zbytek původního kmenu, který zůstal na svém místě, ale je narušený a hrozí zřícením.  Po jeho naříznutí pilou a nahození vršku lanem ho náš „stěhovák Jarin“ hravě strhává na zem, kde je opět naporcován na menší kusy.

            Jelikož nám od rána celkem vyhládlo, rozděláváme si oheň a opékáme buřty.  Pak už jen doklidit zbytek spadaných větví a nařezaných klád, srovnat přístupové cesty, dodělat nějaké schůdky a je hotovo.

            Na závěr nezbývá než poděkovat všem účastníkům, že se nezalekli hnusného počasí a přišli nám pomoci.  Ruku k dílu přiložili:  LeToš, Párek, Svinča, Blahoš, Ludvík, Jířa, Květa a Verča.  Orasín sice není příliš navštěvovanou oblastí, ale je to škoda, protože zejména přes 20 m vysoká údolní stěna Zelenáče nabízí krásné lezení (mimo jiné i nejtěžší cestu Krušných hor).  Pokud byste Orasín hledali v průvodci, tak v tom novém vydání se skrývá v kapitole Telšské údolí (nespleťte si s Telčským údolím) na str. 197.

            Jířa (foto Květa a Svinča)

 

Souhrnná zpráva z jarní brigády na Pravém břehu Bělé

Pavel "Párek" Suchopárek

                O sobotní deštivé sobotě dne 15.3.2014 se uskutečnila po mnoha letech brigáda ve skalní oblasti Orasínských skal, kterou si vyžádal zejména pád mohutného Enta rodu Fagus, který se plnou vahou opřel o nejhodnotnější skalní stěnu oblasti – Zelenáče. Dalším důvodem nezbytného zapůsobení v oblasti byla bezbřehá náletová obnova vitálního buku, ke které vedlo vykácení mohutných staletých bukových porostů lesáky před několika lety.

                Vzhledem k již zmíněnému nečasu, kdy déšť stíhal sníh, bylo osmi členy klubu s nadšením odvedeno nadlimitní množství práce. Především byl ze stěny odstraněn mohutný suchý buk a obnovena část staré německé cesty klikatící se skalami od skalního útvaru U cesty až po Zelenáče. Dále byly odstraněny nálety pod nástupy všech skalních útvarů a odborně zakráceno přečnívající větvoví javoru u Zelenáče.

                Za odvedenou práci patří dík Letošovi, Jířovi, manželům Svinaříkovým, Verče, Ludvovi a schodaři Blagodanu Pracovičovi. Vši zúčastnivší se si odnesli krom pocitu z více než dobře odvedené práce i právo lézt přednostně v této oblasti (přednostní právo nástupu do cesty v případě, že se pod nástupem sejde více lezeckých družstev) a dále umně provedený prototyp tzv. ULČe, neboli Univerzálního lezeckého čističe, který věnoval všem brigádníkům Letoš a který by neměl chybět ve výbavě žádného moderního lezce.

S pozdravem „kdo nečistí, ať neleze“

Párek

Fotogalerie: Brigáda v Orasíně

Kontakt

Horoklub Chomutov Husova 83
Chomutov
43003
474 624 068 horoklub zavináč horoklub.cz