Do Českého Ráje cesta příjemná je, duláj, dudláj, dá...

Milan "Svinčo" Svinařík

Asi není mezi námi lezec pískař, který by neznal tuhle hitovku od Ivana Mládka. Nikdy jsem se hlouběji nad textem této odrhovačky nezamýšlel až do chvíle, kdy jsem objevil ve svém deníku zápis starý bezmála čtvrt století, jehož doslovný přepis uvádím níže:

 

... Naše mamutí výprava do Českého ráje zahrnovala dva účastníky. Chosého a mě. Hned první den se začal zmatkem. Chosé nepřijel na hlavní nádraží, jak měl. Nasedl jsem tedy sám a jízdenku jsem si radši nekoupil pro případ, že by na zastávce nepřistoupil. Chosé přistoupil, a tak jsem měl jízdenku o 10 korun dražší. Šílený vedro udělalo z vlaku pojízdnou rakev. Okamžitě jsme se přilepili svým potem na sedačky. Po hrůzné cestě jsme v Praze na středu procházeli knihkupectví. Po hodině a půl čekání jsme sedli do vlaku. Chosé znalecky odhadl perón. Blbě! Místo na Turnov jsme se rozjeli do Kolína. Takže v Praze Libni jsme vypálili z vlaku. Urychleně kupuji lístek na střed. Sedáme do rychlíku a ten nás k našemu údivu veze na hlavní nádraží místo na střed. Opět čumíme jak křupani v městě. Zjišťujeme, že další vlak nám jede až za tři hodiny a to z Vysočan. Lezeme do metra a to na blbou stranu. Takže musíme dvakrát přestupovat. Konečně jsme po půl hodině jízdy na Vysočanech. Patnáct minut chůze polorozbořenou periferií a jsme na nádraží. To nádraží vypadalo jak z hororu. Popíjíme pivo a čteme noviny. Konečně ve 20:40 vyrážíme na Turnov. Jsme utahaný, zpocený, olepený, chce se nám spát. Prostě humus. Po strastiplné cestě jsme ve 23:00 v Březině, cíli naší cesty. Deset hodin jsme byli na cestě, což nás úplně odrovnalo....

 

No řekněte sami, nemělo to cestování do skal tehdy něco do sebe?

LdS

 

Kontakt

Horoklub Chomutov Husova 83
Chomutov
43003
474 624 068 horoklub zavináč horoklub.cz