Alpské krávy

Pavel "Párek" Suchopárek

K domestikaci krav dochází v období neolitu, tj . cca 10 000 – 6 000 let PNL.  Zhruba 3000 let PNL dochází k oteplování a odlednění Alp a tím i k jejich postupnému osídlování, které je však zaměřeno zpočátku na široká úrodná údolí. V této době se dostávají s prvními osadníky do Alp i první krávy. K výraznějšímu osídlení alpských údolí dochází v průběhu doby bronzové (cca 2000 – 800 let PNL).  I nadále se však jak lidé, tak i domestikovaná zvířata včetně hovězího dobytka zdržují ponejvíce v údolích a výše do hor je vystupováno pouze za účelem přechodů sedel na obchodních stezkách, případně prospekce alpských měděných ložisek.

Teprve v období středověké kolonizace počínající v 11. století začíná pomalu docházet k osídlování strmějších alpských svahů, které však bylo spojeno s mnoha úskalími. Jedním z klíčových problémů tehdejších horalů byla po několik století pastva dobytka na strmých alpských svazích dosahujících místy i 45° sklonu.  Na takto strmých svazích měly pasoucí se krávy problémy s rovnováhou a docházelo ke značným ztrátám ve stavech „vysokohorského“ dobytka pádem ze strmých svahů.  Některé prameny udávají až 50% úmrtnost dobytka chovaného v těchto extrémních podmínkách. Oproti jiným domestikovaným zvířatům mají krávy méně pohyblivé kyčelní a kolenní klouby a dokáží se proto jen velmi obtížně pohybovat na velmi strmých svazích.

Nelze si však nevšimnout, že v dnešní době se již dobytek popásá i na extrémně strmých alpských svazích vcelku bez problémů. Čím to je? Odpověď je jednoduchá, avšak jen těžko uvěřitelná. Projevila se zde neskutečná schopnost přírody poradit si prakticky s jakoukoli změnou a to i v relativně velmi krátké době. U krav pasoucích se trvale ve vysokých polohách na strmých svazích došlo v průběhu necelých 1000 let k anatomickým změnám, které dovolují těmto zvířatům spásat bezpečně i ty nejstrmější svahy. Bezpečný boční pohyb na svazích a vlastně přežití dobytka v těchto podmínkách umožnila jejich schopnost přizpůsobit se. Dnešní horský dobytek má již zcela běžně na jedné straně těla končetiny delší než na druhé, a to až o několik cm, což mu umožňuje bezpečnou mnohahodinovou pastvu na strmém svahu.

Jediným problémem dnešních alpských farmářů chovajících hovězí dobytek na strmých svazích zůstává vybrat „ správně orientované“ krávy při případné koupi. Existují totiž krávy tzv. levosvahé a pravosvahé (volný překlad) podle toho, na které straně těla mají delší končetiny. A rovněž dostatek strmých pastvin, neboť takto specificky přizpůsobený „svahový“ hovězí dobytek má zcela logicky problémy s pohybem na rovných pastvinách v údolích.

Vybráno a volně přeloženo ze zahraničního tisku