Nuceně odkládané

Ludvík Kostka

Znáte to všichni, něco si naplánujete  a cosi nebo někdo vám  to zhatí. Tak až letos se to vydařilo! Počasí dovolilo.

Dne 20. 8. se my tři  ocitáme o 830km dále – ve Švýcarsku, abychom strávili pár pěkných dní v moři balvanů, sněhu a snad i ledu.

Ráno jedeme skoro první lanovkou na Hochsaas 3142m.n.m. Naše první kroky směřují pod kopec Lagginhorn.  Skoro u potoka stavíme ležení  a teď co s načatým dnem?!

Vyrážíme na feratu. Dvě věže se před námi tyčí do výše. Ztrácíme drahocenné metry, abychom je pak těžce získávali zpět. Nekonečný kolotoč. Milan nakonec ani nenastupuje, šetří se na zítra. Já a Martin lezeme nalehko, minimum vody, hotová klasika.

Ze slibované panoramatické feraty nic není, lano zpřetrhané, a tak opět něco naklesat, a pak hurá na vrchol Jegihornu 3200 m.n.m. Zapsat se do VK a mastit dolů. Vyprahlí se belháme ke stanům. Dehydratace udělala svoje. Na jídlo ani nebylo pomyšlení, usnuli jsme brzy a někdy kolem 21.00 hod. nemělo cenu ještě něco dělat. V noci jsem snědl akorát čokoládu a těšil se na ráno.

Brzké vstávání a následuje bohatá snídaně. Začali jsme šlapat dolů, obcházíme hřeben a po moréně vzhůru. Čeká nás ledovec , a pak už jen kamení. Dohání nás skupinka Čechů z Hradce králové  - Míra Šubrt, Michal Šubrt (18), Honza Jůza (18), Martin Jůza(16), Vítek Jůza(12), Radek. Jsou tu s rodinami na dovolené.

Pronásledujeme  průvodčíka s klienty, metry odcejpají.  Zjišťuji, že jsem ve skupině Čechů sám. Moji parťáci zpomalili. Vzájemně si ukazujeme cestu, už jsme předběhli i průvodčíka.

Na vrcholu Laginhornu ve výšce 4010m jsme asi 10 minut, vládne pouze čeština. Krásný pocit a ještě lepší výhled na blízký Weissmies a vůbec walliské vrcholy.

Při sestupu narážím do Martina, zvažuje, že těch 60 výškových metrů už nechá plavat. Otáčí se a společně klesáme dolu. Dovídám se, že Milan dál už nepokračoval a čeká na nás.

Nepospícháme na lanovku jako naši krajané, ploužíme se dolu. Fotíme mužíky, stavíme další a kocháme se. Dole v ledovém potoce pečujeme o naše nožičky. Brrrr!

U stanu dobrá a vydatná večeře a plánujeme, zda dáme zítra Weissmies.  V noci nějak významně neprší jako minulou noc, ač bouří.

Ráno Milan výšlap na další čtyřku vzdává, a tak nakonec nejdeme nikdo. Pomalu balíme. Cestou domů odbočujeme do vedlejšího sedla Grimselpass 2165m, chceme se podívat na Bernské alpy – Eiger, Jungfrau … . Jsou tři hodiny a já si ještě vybíhám na kopec nad sedlem Sidelhorn 2764m. Otevřela se mi scéna jako ve filmu. Štíty hor, tryskající voda ze skály, tři přehrady jako na dlani.

Ze sedla běžíme dolů a hned překročujeme další Furkapass, už jsme myšlenkami doma.

                                                                                                                                                                        Ludvík

 

 

Fotogalerie: Nuceně odkládané

Kontakt

Horoklub Chomutov Husova 83
Chomutov
43003
474 624 068 horoklub zavináč horoklub.cz