Podzimní soustředění mládeže – Kalymnos 2012

Jířa Šťastný

14. - 28. 10. 2012

 

O podzimních prázdninách každoročně vyrážíme na soustředění mládeže do Arca.  Díky dotaci z ČHS na výcvik mládeže ale letos navrhuji udělat změnu a soustředění uskutečnit v termínu 14.-28.10.2012 na Kalymnosu.  Oproti Arcu je Kalymnos skutečným lezeckým rájem, a to nejen díky obrovskému množství perfektně zajištěných sportovních cest, ale zejména díky velmi příjemnému klimatu, kdy teploty v tomto období celodenně překračují 20°C ve stínu a teplota moře je také ještě příznivá na koupání, což umožňuje výbornou relaxaci po celodenním lezení.  Obesílám tedy všechny mládežníky s dotazem, jestli si jsou schopni vyřídit ve škole volno na 14 dní a na soustředění s námi pojedou.  V rozpočtu mám peníze pro max. čtyři účastníky a tak doufám, že se jich nepřihlásí víc.  Jako první se hlásí Martin, což mě vůbec nepřekvapuje, protože hlavně kvůli němu to celé organizuji.  Dalšíů kdo si vyřídili ve škole volno, jsou Mates s Vojtou.  Tom to nakonec vzdává, protože příprava na maturitu je prý přednější, což ale chápu.  A tak kupuji letenky jen pro tři mládežníky a pro Happy family.  Ubytování nakonec zařizuji v Panormitis studios, protože u Zástěráků je v tomto termínu ještě plno.

V sobotu v 10.00 hod se scházíme tradičně všichni před „liduškou“ v Chomutově, odkud nás Pelcík odváží do Prahy na letiště.  Při čekání na nástup do letadla potkáváme naše kamarády Vopatovi, se kterými jsme byli v roce 1999 v Thajsku, a zjišťujeme, že budou na Kalymnosu ve stejném termínu, jako my.  Pak už nastupujeme do poloprázdného letadla, protože se jedná o poslední let z Prahy, který má přivézt turisty z Rhodosu a Kosu zpět domů.  Díky mezipřistání na Rhodosu je let o něco delší, ale zase jsme tam nikdo ještě nebyli :o).  Po přistání na Kosu si rychle bereme dva taxíky, abychom stihli trajekt v půl osmé na Kalymnos, ale až v přístavu zjišťujeme, že to bylo zbytečné, protože od loňska změnili jízdní řád a trajekt jede až v půl jedenácté.  Čekání si zpestřujeme procházkami po nábřeží, pozorováním hvězd a marnou snahou uspat Filípka na molu.  Ten samozřejmě usíná až během půlhodinové plavby na Kalymnos a tak ho spícího přenášíme do dalšího taxíku, který nás odváží k našemu studiu v Armeos.  Martin jede s Vopatovými v druhém taxíku, protože bydlí nedaleko od nás.  Ve studiu na nás čekají, předávají nám klíče od pokojů, ukazují nám celý komplex a přejí příjemný pobyt.  Zmoženi celodenní cestou před půlnocí uleháme do postelí a těšíme se na zítřejší den.

Ráno nás budí slunce a nebe bez mráčků.  V noci bylo snad 25°C, spali jsme jen pod prostěradlem při otevřeném okně a bylo nám krásně teplo.  Ráno si oblékáme kraťasy a trička a snídáme na terase s parádním výhledem na protější ostrov Telendos.  Filípek se v noci budil a tak jsme s Maruškou pěkně unavení, vůbec se nám nechce jít lézt.  Kluci jsou ale natěšení a tak beru Filípka a jdu jim ukázat přístup do sektoru Illiada, kde je několik lehčích cest na rozlezení pro Matesa a Vojtu a spousta těch těžších pro Martina.  Zatímco kluci jdou lézt, já s Filípkem jdeme navštívit Zástěráků domek, kde je živo.  Filípek to tu poznává, už tady byl třikrát, ale asi si pamatuje jen tu loňskou návštěvu, protože před tím byl ještě mimino.  Potom se vracíme zpátky do studia, dáváme si oběd a po něm se jdeme vykoupat do moře.  Kupodivu je příjemně teplé, což se Filípkovi moc líbí.  Pak ještě nakoupit u Antonise, který nás opět po roce vítá zpět a má úsměv jako obvykle od ucha k uchu a za krásně vlahého večera se vracíme zpět do studia.  Večeře na terase s výhledem na zapadající slunce je parádním zakončením prvního dne.

Další dny už jsou jeden jak druhý.  Po snídani odchod do skal, po lezení pravá italská zmrzlina a koupání v moři, večeře buď na terase nebo v taverně u Panosze.  Zdejší giros nebo stifado totiž nemá chybu.  Obzvláště když se zapíjí místním pivem Mythos.  Za zmínku stojí hned druhý lezecký den, kdy mohlo dojít k pěknému průšvihu hned na začátku zájezdu.  Poradil jsem Martinovi parádní dlouhé 6b v sektoru Poets, které jsme šli vloni se Štěpánem.  Je to skoro 40 m dlouhý sokolík. Martin ho v pohodě vylezl, ale Mates si při spouštění neohlídal konec lana, a ačkoliv měli osmdesátku, Martin přistál dole v křoví.  Naštěstí jen z malé výšky, ale stejně měl kliku.  Po vytahání trnů ze všech možných i nemožných míst a přesunu do vedlejšího sektoru Zeus si Martin vylepšil pošramocený morál OS přelezem cesty Blond 7c.  Tím bylo jasné, kam asi bude Martin v dalších dnech mířit.

Následující dny lezeme v sektorech Poets, Iannis a odpočinkový den, kdy Filípka dopoledne hlídají kluci, využíváme s Maruškou k výpadu do Dolphin Bay, kde je lezení hned u moře.  Kulisa je to sice parádní, ale chyty jsou tak zasolené, že neskutečně kloužou.  Dáváme pár hvězdičkových cest, ale pak už začíná být na slunci horko a tak se vracíme zpět.  Další lezecké dny jsou ve znamení sektoru Spartakus, kde jsme s Maruškou ještě nikdy nebyli, protože se nám tak vysoko s malým Filípkem dříve nechtělo.  Martin tady má vyhlídnutou cestu Daniboy za 8a, která se pro něj stává cílem tohoto zájezdu.  První pokus sice nevypadá vůbec nadějně, ale tvrdí, že to půjde.  S každým dalším pokusem je to lepší a lepší, ale sil ubývá a tak RP bude muset počkat až na zítra.  My ostatní si přelézáme parádní dlouhá 6b a 6c, kterých je tu okolo dostatek.  Druhý den Martin Daniboye na druhý pokus přelézá a je rád, že to má za sebou a může si lézt už jen to, co se mu bude líbit.  Přecházíme do sousedního sektoru Spartanwall, kde lezeme až do večera, protože je tu dlouho stín.

Na neděli připadá další odpočinkový den.  Půjčujeme si jedno auto a jeden skůtr a jedeme objet celý ostrov, protože druhá strana je prý úplně jiná.  Kluci se pravidelně střídají na skůtru a nikomu nevadí, že ani jeden z nich ještě nemá řidičák.  Projíždíme přístavem v Pothii, traverzujeme úbočí nad mořem a zastavujeme až ve Vathi, které je opravdu nezvykle zelené.  Rostou tady dokonce ovocné stromy a u cesty jsou políčka se zeleninou.  Chvíli se tu procházíme a kocháme se pohledem na okolní kopce, kde na tom nejvyšším je vidět meteorologická stanice.  Pak opět nasedáme do vozidel a vyjíždíme nahoru na hřeben, kde v silném větru děláme foto u altánku a pak rychle sjíždíme kolem lezeckých sektorů do Aginonty, pokračujeme podél pobřeží do Skalie odkud opět stoupáme na hřeben, bychom mohli sjet do Palionisos.  Zástěráci této zátoce říkají Úžasňákov a je to tu opravdu báječné.  Silnice končí kamennou lavinou, u které necháváme auto i skůtr a k moři jdeme pěšky.  Chvíli zde šnorchlujeme, ale jelikož už začínáme mít hlad, odcházíme do nedaleké taverny, kterou nám Zástěráci doporučili.  Je otevřená jen o víkendu, protože její majitel Nikolas Makarounas je přes týden učitelem.  Kluci si objednávají stifado, ale protože to prý bude dlouho trvat, dáváme si nejdřív řecký salát a smažené kalamáry.  Kluci se na mořské potvory moc netváří, a tak si s Maruškou dáváme pořádně do nosu.  Dlouhou chvíli dalšího čekání nám Nikolas krátí hraním na místní mandolínu (nebo co je to za divný nástroj).  Kluci už jsou asi opravdu hladoví, neustále se ptají, kdy už to bude.  Po několika hodinách čekání Nikolas konečně přináší tolik očekávané stifado a klukům málem vypadávají oči z důlku.  Namísto hovězího masa, na které jsou zvyklí od Panosze, na ně z talíře totiž koukají chobotnice.  Asi to už bylo na ně moc, znechuceně odcházejí a odjíždí na skůtru pryč.  Já si tedy dávám další porci výborných chobotnic a snažím se Niklasovi vysvětlit, co se stalo.  Jako omluvu za chvíli přináší ještě domácí koblížky s výborným místním medem, ale to už fakt myslím, že puknu.  Po zaplacení se s Nikolasem loučíme a jedeme vrátit auto zpět do půjčovny.  Najeli jsme báječných 50 km a při tom objeli celý ostrov.  Nevím, co se tam klukům nelíbilo, vždyť to byl krásný odpočinkový den :o).

Po neděli se nám trochu ochlazuje, což je sice lepší na lezení, ale na koupání už to moc není.  Během druhého týdne pobytu navštěvujeme sektory Arhi, Ocean dream, Olympic wall, Afternoon, Kalydna a Grande Grotta.  Jeden den jel Martin s Vopatovými na skůtrech lézt do Sikati cave a já s Vojtou jsme vyrazili na vícedélkovou cestu na Telendos.  S přesunem lodí, nástupem a obzvláště nekonečným sestupem to byl parádní celodenní výlet.  Ale stálo to za to, cesta Wings for life 6a má oficiálně 10 délek, ale dá se to stáhnout na pět, protože jsou hodně krátké a zbytečně přejištěné.  I když opatrnosti není nazbyt, jelikož na ostrově nefunguje žádná horská záchranná služba, takže případný pád ve stěně s nějakým poraněním by mohl být dost vážný problém.  Martin v Sikati přelezl jedno 7c+ (dříve 8a) a jedno 7c na OS, takže super výkon.

Nakonec ještě jedna veselá příhoda z odjezdu.  Jelikož Vopatovi odjeli o den dříve, řešili jsme, jak se dostaneme ráno na trajekt.  V šesti lidech se s bagáží do jednoho taxíku nevejdeme a klukům se nechce platit za svůj taxík.  Martin tedy navrhuje, že ráno vyrazí dřív a do přístavu dojde pěšky.  V neděli ráno nejprve řešíme, kolik je vlastně hodin, protože v noci se měnil čas a někomu se mobil přeřídil automaticky, někomu vůbec a někdo si nastavil nový čas manuálně.  Nakonec Martin přeci jen správně odchází v půl šesté a nám po šesté hodině přijíždí taxík.  Po chvilce jízdy Martina potkáváme asi na půli cesty a je nám jasné, že takhle trajekt v 7 hod nestihne.  Naštěstí se mu podařilo stopnout nějaký skůtr, který ho vzal i s tím velkým batohem, co měl na zádech a odvezl až do přístavu.  Stejná situace se opakovala i na Kosu, kdy my jsme jeli z přístavu na letiště taxíkem, zatímco Martin dorazil na letiště až po té, co už jsme byli všichni odbaveni.  Ale zase se ten den pěkně prošel :o)

Z nejhodnotnějších cest, které mládežníci na soustředění přelezli, bych jmenoval asi tyto:

  • Sektor Spartakus             Daniboy 8a RP                     Martin
  • Sektor Sikati Cave          Adam 7c+  OS                     Martin
  • Sektor Grande Grotta     Aegialis 7c  OS                    Martin
  • Sektor Grande Grotta     Priapos 7c  OS                     Martin
  • Sektor Ocean dream       Capucine 6c  OS                  Mates
  • Sektor Olympic wall       La bite … 6c  OS                 Mates
  • Telendos S face               Wings for life 6a, 250 m      Vojta x Jířa

 

Sepsal Jířa

 

Fotogalerie: Podzimní soustředění mládeže – Kalymnos 2012

Kontakt

Horoklub Chomutov Husova 83
Chomutov
43003
474 624 068 horoklub zavináč horoklub.cz