Co nového ve skalách na Chomutovsku?

Milan "Svinčo" Svinařík

 

Tak tu máme druhé vydání horolezeckého průvodce po nepískovcových skalách severozápadních Čech. V čem je nový, oproti první edici, kterou jsme do oběhu vrhli na podzim 1999? Na první pohled je to tvrdá vazba s fotkami krušnohorských skal na zadní straně obálky, a také trošku ztloustnul za ty dva roky. Není divu, vždyť přibylo nemálo cest i skalních oblastí.

Popravdě řečeno, očekával jsem, že se po prvním vydání průvodce s prvovýstupy v masovém měřítku přestane. Kupodivu nestalo se tak. Touha nalézat nové směry u některých „Škodičů“ hluboce zakořenila a u některých nabyla až patologického charakteru. Nepřímým důsledkem je druhé vydání výše zmíněného průvodce, které je momentálně v prodeji v lezeckých krámech na severu Čech.

V následujících řádcích se pokusím stručně sumarizovat novinky ze skal, které máme (Horoklubáci-Chomutováci) na svědomí od prvního vydání průvodce. O mnoha prvovýstupech vím jen z doslechu, o některých nevím vůbec a zmapovat činnost naší velmi plodné kvakerské sekce je pouhá SCI-FI.

 

Krušné hory

Začátek sezóny 2000  odnesla Jižní věž na Jedláku, kde jsme  s bráchou a Bětou přelezli dnes již známou cestu „Na plný pecky 7“. Následující den na vedlejším kopci na Jezerce padla 25 dlouhá brutální spára s příznačným názvem „Surová 7/7+“, jež zdobí Jezerní stěnu    (nejlepší lezecký útvar na Jezerce). Tento krátký výpad předznamenal další zájem o Jedlák, Jezerku a Krušné hory vůbec. Důkazem je naše květnová návštěva na Jižní věži na Jedláku, kde jsme s Letošem, Chosém a Marjánou udělali velmi pěkné dlouhé  stěnové linie „Cesta za oceán 6+“ a „Varianta Skyhooking 6+“.

V červnu jsem opět oťuknul Jezerní stěnu a výsledkem je cesta „Bratrokrádež 6+“. Brácha se k ní moc neměl, tak jsem mu ji prostě vyfoukl. Při prvním ročníku Baltazar Cup v červenci téhož roku jsme se vrátili pod Jezerní stěnu v silnější sestavě (Chosé, Kopejtko a já) a výsledkem je cesta „Celá nakřivo 8-“,  kterou nám však musel dolézt Kopejtko, jelikož to pro nás bylo příliš velké sousto. V tentýž měsíc jsme rovněž  na téže stěně přelezli staré hákovačky Ranvej 7 (Chosé) a Hansova spára 6 (já).  Kopejtko si zde rezervoval nejextrémnější část stěny a rozdělal sportovní cestu - projekt, který se bude zřejmě pohybovat kolem 9 stupně. Pravděpodobně je to první sportovní cesta na Jezerce (dělaná shora).

Kromě výše zmíněných cest vznikly v Krušných horách v průběhu roku spousty boulderů a kvaků, jež má na svědomí naše kvakerská sekce pod vedením Párka. Tady je na místě vnést trochu světla do temných sítí kvakerských. Většinou se jedná o krátké sólo-cesty do 4. stupně obtížnosti ale…! Charakter cest povětšinou vystihuje jejich název. Např. „Hlinomaz“, Prasolez, Humózní, atd.“ Takže mnohdy není na škodu pracovní oděv, pracovní obuv (nejlépe holinky), motyčka, hrabičky, sekačka od Mountfielda, pila (Husquarna) a jiné rekvizity. Pozor, některé cesty jsou extrémně nízké! Obtížnost boulderů záleží na tom, kdo je dělal. Třeba Meky mi na poznámku, že umí počítat jen do čtyř odvětil: „Ty vole, vždyť je to v lese, to nemůže bejt šestka. Kdyby to byla šestka, mohl by ses začít bát a spadnout. Tak je to jen 4+, né?“ Tak vznikla MLK – Mekyho lesní klasifikace.  Párek umí počítat do 5+, i když párkrát jsem i šestku viděl a musím říct, že jeho klasifikace sedí asi nejlépe. No a kapitola sama pro sebe – Kopejtko. Závodní chrt občas dá i 7-. Ale že spadnete z jeho šestky se bát nemusíte, protože se ani neodlepíte od země. Na to vemte jed. Tím jsem vám chtěl taktně naznačit, že Fred Nicole by si na našich boulderech asi blahem nechrochtnul a tak pokud nejste recesisté anebo kochači, radši naše bouldery vynechte. Ještě by vás mohla na těch ošipkovanejch suťoviskách kousknout zmije a sami dobře víte, že sérum není dnes k mání.

 

Rok po té během sezóny 2001 se v Krušných horách dělaly cesty jak na běžícím pásu. Dokonce i několik nových skalních minioblastí bylo vyhrabáno z mechu a listí. Letoš a já jsme v dubnu udělali v několika vlnách kobercový nálet na opomíjené Kálecké skály, kde místy 15m vysoké stěny provokativně zely prázdnotou. Vytvořili jsme zde spoustu dlouhých logických linií. Z těch nejlepších stojí za zmínku: „Utrpení mladého Dvořáčka 6+“, „Cesta po kýlu 6-“,  „Ročník 1998 6+“, „Stržená 6-“

Stará láska nerezaví a tak se Jižní věž na Jedláku také dočkala přírůstku. Brácha a já jsme v září vytýčili v severní stěně téměř ideální diretku „Superskyhooking 7-“  Za zmínku stojí také esteticky přitažlivý obelisk (5-ti metrový balvan) za Jižní věží, na který jsme s Párkem vybojovali poctivou mikrocestu s mizerným dopadem „Obelisk 6+“

Nejbližší (pro mě) kvakerská oblast – Zámecká obora dostala na podzim svůj první nýt. Na Trampské skále jsem totiž za vydatného pořvávání houbařů přehlemznul krátkou krystalovou plotnu a tak vznikla cesta „Houbařská 7-“.

Skály nad Vysokou Jedlí jsou novou skalní minioblastí, kterou jsem objevil na jednom cykločundru. Podle mě je to kolmá hlína, avšak s nádhernými rozhledy do českého vnitrozemí. Vrchní kvaker Párek s Atomem se do této oblasti zamilovali a mluví o ní v superlativech. Výsledkem je mrak boulderů a zejména úctyhodná nebezpečná cesta „Cinkání prstýnku 6“. Nechápu, jak to mohli přelézt a nezřítit se s celou skálou do údolí.

Samozřejmě že v průběhu roku vznikla opět pěkná parta boulderů (tím myslím i krátkých lehkých cest) po všech šutrech Krušnohoří jež má na svědomí opět naše kvakerská sekce. Tentokrát však pod vedením Letoše, který nekompromisně svrhnul kvakerského krále Párka. Mimochodem, Horoklub dokonce uvažuje o vydání zákazu vstupu Letoše na hřbitov, jelikož se obává ostudného precedensu – oboulderování náhrobků.

Horám zdar!

Leonardo da Svinchi.

 

 

Fotogalerie: Co nového ve skalách na Chomutovsku?

Kontakt

Horoklub Chomutov Husova 83
Chomutov
43003
474 624 068 horoklub zavináč horoklub.cz