Co nového ve skalách na Chomutovsku? 2

Milan "Svinčo" Svinařík

Poohří

V sezóně 2000 se v Poohří stala terčem útoku Kotvina. Kopejtko dorazil svůj sportovní projekt mohutným převisem na hlavním masívu. Tak světlo světa spatřila nejtěžší kotvinská cesta „Vinná réva 9-“. Také stylový kosmopolita Pepík Žižka zde zaškodil a prezentoval se sportovní cestou „Krystalovej půst 7-“, klasickým prvovýstupem „Pozdrav z  Reichu 7-“ a hybridním prvovýstupem (kus shora, kus zdola) „RH: 0+ 7-“ , vše na hlavním masívu. Chosé a já jsme tu vytýčili „Lacinný variant 6+“ na hlavním masívu a hned vpravo od nás vznikla cesta „Pohoda - jazz 5+“ a „Konec prázdnin 5+“ od Pítrse a Trnčuse. 

Také v Perštejně přímo v epicentru lezení se cosi urodilo. Broňa a Chosé vytýčili supervzdušnou lahůdku přes 4 nýty  - „Béďův nápad 4“ na hlavním masívu. Jedná se o exponovanou velmi pěknou variantu v druhé délce Perštejnské cesty. V mohutném převisu hlavního masívu zaboulderoval přespolní P. Resch a zanechal po sobě boulder-variantu „Šum svistu“ 9-/9, patrně to nejtěžší, co lze v současnosti v Perštějně nalézt. Za zmínku stojí také pěkná cesta „Hra na lásku 6-“ od Školníka a Číži na pravém pilíři. Škoda jen, že se nepochlapili ze zdola.  Na stěnu U uřvané báby (majitelka přilehlé chaty) udělal Kopejtko sportovní cestu „Tatáž pakáž 8-“ hned vpravo od Mekyho pověstné cesty, téměř neopakované klasické sedmy.

Jen z doslechu víme že na Svatoškách a Jelením skoku v průběhu roku řádil Pepík Žižka a vyplodil cesty kolem 8. stupně obtížnosti, ale podrobnosti zatím s úspěchem tají.

 

V sezóně 2001 se v Poohří objevili tři nové oblasti a dokonce i v přehuštěném Perštejně vznikly další cesty. Perštejn se dočkal narovnání Únikové cesty na okrajových skalkách. Broňa s Letošem zabojovali a vznikla cesta „Na paty 6+“, pojmenovaná podle Broňkovo přistání po vytržení friendu. Na pravý pilíř hlavního masívu pak vylezli v pravé náhorní části krátkou výživnou cestu „Nic moc 6“.

Na začátku sezóny jsem s Letošem zmapoval Jakubovu skálu na kopci Mravenčák u Klášterce a Ohří. Čedičový skalní masív je vidět z dalekého oklolí a také z něj jsou nádherné rozhledy, zejména na zříceninu Lestkov. Skála svým charakterem připomíná miniaturu Bořně. Na jednotlivé pilíře až 12 m vysoké jsme vylezli tucet logických linií, z nichž za zmínku stojí snad jen „Natrhlina 6+“

            Párek, Žížala a Letoš se vrhli přímo do jámy lvové a oblezli bývalý lom ve Stráži a Ohří. Zdejší čedičová hornina s typicky šestihranným odlomem vytvořila spoustu spár, pilířů a komínů.  Vznikly zde kuriózní obtížné cesty jako např. „Zvláštní škola 7“, „Klárčina 7-“, „Kožená 6-“.

Skály u Malého Hrzína spíše patří do Krušných hor, ale omylem byly zařazeny do Poohří. Tuto oblast objevil Kopejtko na svých cykločundrech a tak je to oblast plná jeho výživných boulderů, jak už jsem zmínil výše.

            No a pokud chcete exhibovat před žasnoucími davy či sbalit nějakou kočku, tak právě pro vás je určena oblast Kadaňské bouldery. Zde přímo v městě (na jeho okraji u řeky) se nachází přehršel boulderů z dílny Kadaňské enklávy sportovních lezců.

 

České středohoří

            Bořeň je pro mnohé z nás lezeckou oblastí číslo 1, avšak coby prvovýstupci se zde až na vyjímky prakticky neuplatňujeme. Do prvního vydání průvodce se nedostaly cesty z podzimu 1999, kdy Pepík Žižka udělal na stěnu u Ďáblovy kazatelny cestu „Milenium 6+“ Navíc rozdělal  sportovní projekt (s požehnáním VK) v pravé boční stěně Ohniskového pilíře, údajně něco kolem osmy. Pak dlouho dlouho nic a najednou jsem se tu v parném létě roku 2001 zjevil s Broňkem a v levém jižním amfíku jsme vyplodili „Svatební dar Šťastným 7-“. Je až zarážející, jak dlouho unikal tento pilíř pozornosti místním bucharům. Cestu jsme věnovali Chosému jako svatební dar.  Také jsem se z CAO NEWs dozvěděl, že jsme s Letošem udělali první volný přelez  hákovačky „Brusel 6+/7-“v Tanečním sálu. To bylo na jaře 2001 při Bořeňské dvanáctihodinovce.  Potřebovali jsme se dostat na druhou stranu Bořně přes vrcholovou kontrolu a nahnat body. Dokonce jsem tamtudy vytáhli i bágl. Tak jsme o primát nechtěně připravili místní buchary, kteří si tuto cestu onýtovali a připravili k prvnímu volnému přelezu.

 

Tak ať vám to v další sezóně dobře vzlíná a pokud děláte cesty, nezapomeňte nabrousit rourák a zachovat zdravý úsudek. Pomatenců je mezi nám u beztak dost.

Horám zdar!

Leonardo da Svinchi.