Hoher Dachstein (2 995m)

LeToš Dvořáček

26. - 28. 9. 2003

      

            Babí léto je v plném proudu  a tak je záhodno využít posledních šancí k dokončení zamýšleného projektu výstupu na všechny tři vrcholy jižní stěny masivu Dachsteinu. Po dvou předchozích úspěšných výpadech v červenci  a  v srpnu mi zbývá už jen nejvyšší hlavní vrchol. Složení výpravy je dohodnuto vcelku bleskurychle a tak mě Honza Franc v pátek před pátou nabírá v Jirkově. V Chomutově přibalujeme Jířu Šťastného a v Kadani doplňuje naši skvadru Milan Svinčo Svinařík. Kluci chtějí lézt Serpentinu a já s Honzou máme zálusk na Steinerweg. Následujících šest hodin cesty do Ramsau příjemně proklábosíme a proposloucháme.

            Vstávat se jako vždy moc nechce, i když vidina následujícího lezení je podstatně příjemnější, než například osm hodin v Kolbence. Pod stěnu vyrážíme po obligátním krámování společně. U nástupu Štejnerů se naše cesty rozdělují  a  kluci pokračují ještě chvíli podél stěny pod svoji vybranou linii. Pod stěnou ještě na dálku míjíme jednu dvojku Čechů a pořváváním zjišťujeme, že se chystají do Pichla. V devět hodin začínáme s Honzou lézt. Po dvou odlišně naklopených, po sobě následujících šikmých rampách, rychle nabíráme výšku. Terén je lezecky snadný, jen je potřeba občas dávat pozor na volné kameny a suť pod nohama. Potom se terén trochu napřímil a lezecká obtížnost se ustálila někde kolem stupně 4. V této pasáži jsem zbytečně ztratil několik minut pokusy o vyndání zakouslého frienda. Před vodorovným traverzem asi uprostřed stěny, jsem zpozoroval zleva se blížící  naše kluky. Připojili se k naší výstupovce a na štandu nám barvitě vylíčili, jak si užívali lezení dle odborně sestaveného průvodce od pana Nováka. Volba dolézt stěnu Steinery pro ně  nabyla reálné podoby po několika pikantních délkách prostých jakéhokoliv fixního jištění. Po několika společných minutách na štandu, je pouštíme do čelby, protože jsou bezpochyby rychlejší a nechceme je brzdit. Užíváme si krásný, exponovaný, vodorovný traverz po Steiner-Bandu. Za traverzem cesta pokračuje soustavou spár a komínů v podstatě až na vrchol. Ve výšce nad sebou vidíme odlézat kluky a marně se pokoušíme je pronásledovat. Ve vrcholových partiích se potkáváme s jednou lezeckou dvojicí Němců. Chris a Chris nám dělají společnost až na vrchol. Na ten dolézáme v 18 30 hod, po devíti a půl hodinách lezení. Necháváme pod sebou cca 850 výškových metrů a cca 1000 metrů lezeckých. Vydáváme se na zdlouhavý sestup z vrcholu a kdesi v zátylku začíná hlodat vidina dalšího biwaku v této skupině. Asi po dvou hodinách štrachání se po feratě a následně po ledovci se rozhodujeme pro nocleh v Dachstein Wartehutte. Zde potkáváme naše ,,známé“ z nástupu. Česká dvojka se taky rozhodla pro nocleh zde. Večer u piva se znovu utvrzujeme o faktu, že svět je opravdu malý. V našich nových známých poznáváme Míru Žáčka a Honzu Vojtu z Nového Boru.  Míra je někdejším členem oddílu TJ Klínovec a tak společných témat k rozhovoru nacházíme spoustu. Dlouho do noci krafáme u stolu  a následně uléháme ke spánku v této horské útulně.

            Ráno společně sestupujeme již známou cestou na parkoviště k autu a ke klukům. Ti nás radostně přivítali a setkání jsme oslavili pořádnou hostinou. Odpoledne vyrážíme spokojeni na zpáteční cestu k domovu.

 

 

 

                                   Horám Zdar!                                                  LeToš

Fotogalerie: Hoher Dachstein (2 995m)

Kontakt

Horoklub Chomutov Husova 83
Chomutov
43003
474 624 068 horoklub zavináč horoklub.cz