Tak vám teda "mockrát" děkujeme...

Broněk Bandas

 

 Nedá mi to, abych vám tuhle příhodu nevyprávěl. Pro můj příspěvek by se hodila rubrika "Psáno životem" z některých týdeníků a jenom díky tomu, že příhodu nelze popsat několika slovy, nebude v Mantaně zařazena do "Chorých mozků."Tam by se opravdu velmi hodila.

Sešli jsme se v Perštejně s Honzou Jansou a Jíťou, abychom připravili jednu z kontrol cyklistického závodu "Sudety". Jedná se o akci party Chomutováků. Každoročně je tématicky (a úkoly na kontrolách tomu odpovídají) zaměřena k nějaké významné události. Letos se nesla v duchu výročí dobytí Everestu a úkoly byly různé: záhrab, vynáška materiálu ale i vědomostní testík o Everestu a Himálaji. V Perštejně účastníky závodu čekal pro nelezce opravdu nesnadný úkol - jeden z dvojice s horním jištěním vylézt Netopýří cestu na Pravý pilíř, druhý po fixních lanech vystoupit na Pravý pilíř a Vánoční cestou slanit. Čekali jsme už poměrně dlouhou dobu, jištění a fixy hotové, sedáky a lezečky půjčené od Bohouše připravené pod skálou, ale závodníci nikde. Už jsme si přelezli všechny cesty na pilíř a zrovna, když jsme zase řešili, kde se ty družstva courají, vidíme přijíždět tři mladé kluky na kolech. Zaradovali jsme se a Honza se hned pustil do akce :

H - ahoj, konečně jste tady, jedete z Chomutova ?

kluci - no jedeme, Dobrý den

H - tak si tady odložte kola a pojďte k nám, máme pro vás úkol

kluci - to jako lézt?, to my ne..

H - žádný výmluvy, to musí každej nebo nebudou body!!, závodíte?

kluci - no, závodíme, ale tohle, to radši ne, to je vejška a to sme nikdy nedělali

H- jen se nebojte, tamhle si postavte kola a šup, šup, šup, už ať jste tady

kluci - ???, !!!,o)o)o), no tak teda......, ale my vážně...

H - dost řečí, sedáky na sebe, ty poď první a už vzlínej

 Klučina se moc netvářil, ale Honza ho navázal na lano, dobral a kluk začal dobývat svůj Everest. Pod Hilaryho výšvihem  (první nýt) mu došel morál, chvíli se pokoušel odlézt zprava, chvíli zleva, pořád zkoušel pevnost lana a pak zakřičel na Honzu, že už nemůže a chce spustit dolů. Znáte Honzu! Neexistuje! Jen to ještě zkus! Dej nohu tamhle a ruku tady, Jíťa kluka mohutně povzbuzovala, já zvrchu tvrdil muziku - Honza kluka pořádně podusil, ale pak ho přeci jen spustil. Chudák cyklista, nelezec toho měl opravdu dost. Ale to už Jíťa nastrojila druhého a ten, jištěn opět Honzou nastoupil do cesty :

H - no vidíš, jak pěkně lezeš, to budou body do celkového hodnocení

kluk - no, já ani o nějaké body nestojím

H - ale neříkej, jsi fakt dobrej, ne jak ten tvůj kolega

kluk - jo, to je fakt, podívej ty bačkoro, jak jsem už vysoko - tý to je vejška

H - už jenom kousek a slanění a můžete pokračovat podél vody do Jakubova

kluk - to my až do Jakubova nepojedem

H - ale proč, všechny družstva tam jedou - a vlastně, jaktože jste tři ??, máte jezdit ve dvou ??

kluci svorně - jaký pořád družstva?, my jsme se sem přijeli podívat, kde budeme zítra chytat ryby !!!!!

 Ještě štěstí, že jsem nahoře byl pořádně zafixovaný, jinak bych spadnul. Taková story se  prostě nedá vymyslet. Já se smál jako blázen, Honza chvíli zkoprněl, ale rychle nabral dech, konstatoval, že si kluci aspoň zkusili něco nového a ti ? Odjížděli, mávali nám a volali : "Tak vám teda mockrát děkujem!"                                                     Broněk

 

 

Kontakt

Horoklub Chomutov Husova 83
Chomutov
43003
474 624 068 horoklub zavináč horoklub.cz