Poslední slanění Horoklubu Chomutov

Jířa Šťastný

4. - 6. 11. 2011

Ukončení lezecké sezóny roku 2011 se sice koná až v sobotu, ale většina členů přijíždí do restaurantu Pod lípou v Nové Vsi v Horách již v pátek večer, protože se hraje na kytary a je obvykle více času na pokecání s kamarády než v sobotu, kdy hrají kapely. Postupně se nás schází asi třicet a obsazujeme většinu místa v hospodě, jelikož sál nám zabraly učitelky.   Svinča s Lubošem hrají na kytary, občas se k nim přidá i někdo další.  Kdo chce, tak s nimi zpívá, ostatní se baví a je veselo.  Po půlnoci nás ale z dobré nálady vyvádí paní vrchní, když začíná kasírovat.  Ještě chvíli sedíme a dopíjíme, pak to ale vzdáváme a přesouváme se do vedlejší budovy, kde večírek v omezené míře pokračuje do časných ranních hodin.

V sobotu ráno se nikomu moc nechce vstávat, ale jelikož přijíždějí další členové klubu, není nazbyt.  Čekáme před hospodou, až někdo otevře a udělá nám snídani.  Po chvíli přichází paní vrchní a jsme vpuštěni dovnitř.  Po desáté hodině již jsou všichni občerstveni, a tak se přesouváme na prostranství vedle hospody, kde nás Deivina s Tomem rozdělují na dvě družstva, zhruba po dvaceti členech. Každý je označkován na tvář buď horizontálními nebo vertikálními proužky, podle toho, za jaké družstvo bude soutěžit.  Ačkoliv je hnusná mlha, přesto se nás sešlo hodně a všichni se těší, jaké soutěžky si pro nás DeTo letos připravili.

První soutěž se odehrává hned u hospody a jejím cílem je proskákat „panáka“, kterého Deivina nakreslila na asfalt, a přitom nešlápnout nohou mimo, což bylo u chlapů s většími botami trochu problém.  Každý se snaží a vzpomíná na své dětství, a tak se postupně střídají všichni členové obou týmů.

Následuje přesun celé (skoro 50-ti členné skupiny) k domku u vrtulí, kde následuje další soutěž.  Tentokrát jsou soutěžící postupně oblékáni do dětských plen a s dudlíkem v zubech musí v podřepu zdolat vyznačenou trať. 

Po skončení se opět všichni přesouváme, tentokrát k lesu, kde se na cestě soutěžící řadí do dvou zástupů a úkolem toho posledního je přelézt po zádech všech kolegů dopředu a potom podlézt pod jejich nohami zpět na konec řady.  Takto se opět vystřídá celý tým.

Na další stanoviště to je jen kousek cesty, takže jsme tam poměrně rychle.  V lese jsou nataženy dva okruhy z provázku, každé družstvo má svůj.  Úkolem všech bude štafetovým způsobem projít vyznačený okruh, ale se zavázanýma očima.  Je docela legrační pozorovat, jak lidé poslepu zakopávají o kořeny a bourají do stromů podél dráhy.

Následuje další přesun na rozcestí, kde je pro každé družstvo připravena hromádka písku.  Bez pomocí rukou musí každý nabrat do lžíce co nejvíce písku a ten přenést na připravený papír, kde z něj musí družstva vytvořit co nejhezčí sluníčko.  Rozhoduje nejen celková hmotnost přeneseného písku, ale také vzhled vytvořeného sluníčka. 

Po dalším krátkém přesunu následuje další vzpomínka na dětská léta, a sice skákání přes švihadlo.  Opět štafetovým způsobem musí každý desetkrát přeskočit, a pak předat švihadlo dalšímu soutěžícímu. 

Po ukončení této soutěže již odcházíme pod vlastní skálu, kde proběhne tolik očekávané „Poslední slanění“.  Skála není v mlze do poslední chvíle vidět, ale nakonec je to docela pěkný kvačík, který pro tuto příležitost objevil na internetu Pája a posléze lezecky zhodnotil LeToš a spol.  Z vrcholu je nataženo lano a všichni postupně slaňují na Dülfera dolů, kde má LeToš pro každého připravené malé občerstvení.  Někteří chtějí prchnout od skal dříve a přesunout se do hospody jako první (Bandasky a Happiny), ale ztrácejí se v mlze mezi vrtulemi a musí být zachráněni ostatními, se kterými pak společně nacházejí ten správný směr do vesnice.

Po posílení obědem a nějakými tekutinami se všichni přesouvají nahoru na sál, kde pokračují v dalším soutěžení.  Vybraní jedinci se např. snaží vylovit jablko z lavóru plného vody, opět bez pomocí rukou, a nebo sestavit rozstříhané portréty některých našich členů.  Pak už ale začíná hudební produkce a je na čase vrhnout se do tance.  Nejprve hraje osvědčený Album své country a bluegrassové pecky a po několika přídavcích ho střídá pro nás nová rocková formace Maršál bazén, která nám přijela zahrát až z Jablonce.  Přestávky jsou vyplněny tradičním podlézáním stolu, což láká zejména mladé.  Zábava končí opět nad ránem, kdy se hudební produkce přesouvá z pódia na parket a kombinací členů obou kapel vzniká nové hudební těleso.

Myslím, že akce se opět vydařila a musím touto cestou ještě jednou poděkovat všem, kteří se na její organizaci podíleli, hlavně ale Deivině s Tomem, kteří přípravě soutěžek věnovali určitě spoustu času.

Tak ahoj zase za rok.  Jířa

 

Fotogalerie: Poslední slanění Horoklubu Chomutov

Kontakt

Horoklub Chomutov Husova 83
Chomutov
43003
474 624 068 horoklub zavináč horoklub.cz