Perštejnský čtyřboj

 

2.6.2001

Autor: LeToš Dvořáček

 

Myšlenka na uspořádání tohoto závodu napadla naše hlavy poprvé při zpáteční cestě z jihočeského "Pravého horolezeckého triatlonu" loňského podzimu. Jedná se o každoroční akci strakonických a táborských horolezců. Celý podnik obsahuje jízdu na kole, lezení na Choustíku a tři piva na čas večer v hospůdce. Jak jsem již předeslal, na cestě z jihu na sever už padaly návrhy a tipy na obdobnou taškařici v naší režii. Pítrs, jako hlavní organizátor, nadchl pro spolupráci ještě Romana s Lenkou, a tak nic vážného nebránilo připravení prvního ročníku.

Vše naplánováno a uskutečněno 2. června 2001 za víceméně vhodného počasí, pominu-li občasné přeháňky, kterými nás sv. Petr častoval. Na startu se sešlo 11 odhodlanců, mezi nimiž i 4 členové Horoklubu Chomutov. Zajištěna byla i časomíra (rodičové Trnkovi), a tak se mohlo zvesela zahájit první disciplínou.

Trasa pro KOLO byla vybrána opravdu pečlivě (od začátku až do konce pořád do krpálu!) z Perštejna na Mýtinku (kdo zná, ví, o čem píšu). Zhruba půlhodinová zábava, při které si každý ještě stihl dělat, co chtěl: sbírat houby (Martin), předjíždět (Atom), nasazovat řetěz (Miloš), nechat se předjíždět (Letoš), potit se a funět (asi všichni) a samozřejmě vyhrávat (Pítrs). V cíli jsme se nakonec sešli všichni, tak s chutí dolů do dalších etap závodu.

Při LEZENÍ ve skalách u Ohře se účastníci rozdělili v zásadě do dvou skupinek. Jedni - pokročilejší lezli cesty stylem RP ve velmi vyrovnané výkonnosti (6+) až na Romana, který si musel dát Mravenčí, že? Druhá skupinka - začínající - lezli stylem AF (za více trestných bodů). Vše probíhalo v pohodě až do chvíle, kdy nám sv. Petr přeháňkami naznačil, že je třeba vyměnit matroš za jiné nádobíčko.

Ve člunu se zmácháš i za sucha, tak hurá do další disciplíny - VODA. Trať od skal k parkovišti a zpět prověřila všechny zúčastněné hlavně ve svojí druhé polovině. Obzvlášť vypečené to bylo pro borce, kteří v lodi (natož v singlu kajaku) v životě neseděli. V této části Pítrs zavzpomínal na svoji vodáckou minulost a "překvapivě" zvítězil. Atom předvedl pro publikum pár pěkných eskymáků. Všichni byli spokojeni, a tak se s chutí odebrali do Bettyny, kde čekalo poslední klání.

Už v bezpečí před přírodními živly proběhla finální etapa ROHLÍK A PIVO na čas. Tato disciplína má i nealkoholovou podobu ve formě dvojnásobného množství tekutiny, ale tuto variantu nikdo z přítomných nevyužil. Tak jsme se po skupinkách pustili do konzumace. Obzvláště gumový rohlík působil potíže při získávání co nejkratšího limitu. Zde překvapil Atom svým bezkonkurenčně nejrychlejším časem.

Po této závěrečné disciplíně zasedla rozhodčí porota, vyhodnotila výkony závodníků a tyto po zásluzeodměnila jak pěknými diplomy, tak věcnými cenami. Za všechny zúčastněné si dovolím tvrdit, že se celé podujatie naozaj páčilo. Čekáme vás na příštím ročníku!