Návrat po letech aneb Český ráj

Jířa Šťastný

(3. - 6.7.2010)

                Každý asi zná oblíbenou horolezeckou písničku, v níž se zpívá, že „Do Českého ráje cesta příjemná je“.  Jelikož už jsem tam asi pět let nebyl, nechávám se zlákat nabídkou od Bandasek a přidáváme se k jejich skupině, která na červencový prodloužený víkend míří právě do této oblasti.  Do kempu v Sedmihorkách přijíždíme jako první, ačkoliv jsme museli udělat několik zastávek, protože Filípkovi se cestování v horku v neklimatizovaném autě příliš nelíbilo.  Vybíráme vhodné místo, stavíme stany a jdeme se zchladit do rybníku.  Mezitím přijíždí Bandasky, potom Atomovci a ráno doráží i Blahouš s rodinou. 

                Je krásně, ale dost horko.  Po ranní koupeli se balíme a vyrážíme do Skaláku lézt.  V údolí u Kapelníka rozbíjíme základní tábor, dětem rozdáváme kyblíky a lopatičky (písku je všude dost) a jdeme lézt.  Postupně zdoláváme okolní vrcholy – Taktovku a Podmokelskou.  Škoda, že se nemůže na Kapelníka, kvůli hnízdění ptáků se sem budeme muset ještě někdy vrátit.  Doporučuji tedy Martinovi Cermanovu cestu VIIb na Panny.  Kdysi jsem jí lezl a moc se mi líbila.  Dnes už je v průvodci uvedena jako Severní hrana za VIIc, ale vypadá pořád stejně krásně.  Nástup převislou stěnou, traverz na hranu, podél spár okolo kruhu na polici a rajbákem na vrchol.  Od všeho kousek.  Martin sice trochu funí, je to docela do kopce, ale dává jí na OS.  Když dolezám na vrchol za ním, otvírám vrcholovou knihu a jsem mile překvapen.  Je z roku 1984, to bych mohl najít zápis z mé minulé návštěvy.  A opravdu, byl jsem tady 17.7.1990, to znamená, že za 14 dní to bude přesně dvacet let.  To by jeden neřekl, jak ten čas letí.  Dobíráme ještě Toma a společně si užíváme nádherné počasí a výhledy na údolku Kapelníka.  Pak už za mohutného obdivu turistů z nedaleké vyhlídky slaňujeme, balíme věci a vracíme se do kempu.    Hned míříme k vodě, kde je v tomto horku nejlépe.  Večer doplňujeme tekutiny z nedalekého stánku a probíráme všechno možné.

                V neděli po snídani balíme auto a přejíždíme do Příhraz, protože na dnešní den je v plánu výstup na Kobylu.  Ostatní zůstávají a jdou lézt na Dračí věž a Zub.  Je neskutečné horko.  Martin s Tomem nalézají do Německé cesty, v České cestě už je jiná dvojice.  Po dobrání u druhého kruhu dolézá Martin na vrchol, kde si ze samé radosti svléká tričko a zůstává do půl těla.  Při dobírání Toma, Blahoše a mě se stíhá docela slušně připálit.  Ale další vrchol z kolekce „The Best Summit“ byl zdolán a to je momentálně nejdůležitější.  Vracíme se zpět do kempu a hned míříme k rybníku.  Jelikož máme pocit, že jedna cesta na den je málo, vyrážíme v podvečer ještě jednou do skal.  Chci Martinovi ukázat Smítkovu cestu na Dominstein (Smítkovu věž), kterou tak poutavě popisuje Radan Kuchař ve své knize Deset velkých stěn.  Bohužel i zde hnízdí ptáci a tak nám Blahoš vybírá cestu náhradní – Svatošovu VIIb.  Ještě jsem jí nešel, tak jí raději vyvádím já, aby si Martin do něčeho naběhl.  Ukazuje se, že hvězdička v průvodci je oprávněná, je to moc hezké lezení.  Shazuji lano a Martin si ji dává také na prvním.  Myslím, že výlez sokolíkem si bude dlouho pamatovat.

                V pondělí ráno je zataženo a počasí vypadá všelijak.  Měl jsem v plánu přejet do Prachova, ale nakonec zůstáváme a jdeme lézt s ostatními na Dračí věž a Zub.  Postupně přelézáme skoro všechny místní klasiky (Rudou hranu, Dračí stěnu, Kauschkovu hranu) a nakonec přidávám ještě Střední pilíř VIIb.  Ještě jsme měli v plánu Českou hranu, ale už je hodně hodin, tak si jí necháváme na příště.  Voda v rybníku je opět skvělá a pivo jak bys med.

                V noci přichází fronta, prší, takže s lezením je konec.  Ráno sušíme a balíme stany a odjíždíme k domovu.  Někteří přes zámek Sychrov, mi přes Staré Hrady a Dětenice.

                Myslím, že na tuto akci se bude dlouho vzpomínat, protože v takto početné skupině jsme se ve skalách už dlouho nesešli.  Akce se zúčastnili:  Jiřa, Maruška a Filip Šťastní, Martin Jech, Tom Hyksa, Broněk, Broník a Šiška (Bandasky), Honza Unger, Zuzka Konrádová, Atom, Dáda a Zuzanka Stránských, Blahouš, Evka a Anna Kluc a na chvíli za námi přijely i „bábovky“ z Prahy.

                Jířa

Fotogalerie: Návrat po letech aneb Český ráj

Kontakt

Horoklub Chomutov Husova 83
Chomutov
43003
474 624 068 horoklub zavináč horoklub.cz