,,Výškové práce“ 6A2 Jezerka

LeToš Dvořáček

15.2.2008

 

            Na polovinu února je velmi slibné počásko a tak po krátké domluvě vyrážíme, s mým poslední dobou velmi oblíbeným parťákem Blážou, na ,,kopec kopců“ Jezerku. Hodlám jej zasvětit do tajů technického lezení a rozšířit tak o pár stupínků jeho lezecký obzor. Ne, že by jej měl nějak zvlášť zúžený, ale je to jeden z těch borců, co se nebrání žádným novým zážitkům a zkušenostem. Pro naši dnešní kratochvíly jsem oprášil letitý zastrčený projekt v boční stěně Jezerní stěny. Čistě to stejně jen tak nepůjde, tak alespoň zablbneme.

Pro druholezce a jističe jde při hákování povětšinou o pomalé, zdlouhavé jištění, které v závislosti na okolních klimatických podmínkách a psychické odolnosti konkrétního jedince pozvolna přechází od nadšení, přes rezignaci a apatii, až ke zhroucení se, či mohutné erupci nahromaděného napětí.  S těmito znalostmi, abys vhodného jističe pohledal! Bláža naštěstí úplně neví do čeho jde a tak stoupá serpentinami jako vždy s úsměvem na rtech a s nadšením ve svém kvakerském srdci.

Dorážíme pod stěnu a já na sebe začínám věšet téměř celé obsahy našich dvou batohů. Jo lezení je radost! Vyrážím ochutnat první metry jezerské skály. Po prvních kontaktech se stěnou zjišťuji, že zase takové teplo jako cestou sem rozhodně není. Naštěstí mám rukavice, které jsou téměř v permanenci. V koutě dávám první dvě jištění a pak už se šponuju do trhlinky. Trošku komplikovaně dosahuju prvního vhodného hnízda na skobu. Nahmatávám kladivo na prdeli a buším první universálu z této série, za šířících se příznivých zvuků chladného kovu vnikajícího do ještě chladnější skály. Následující  metry jsou relativně rutinní záležitostí. Po výměně přilby, jež mi vypověděla službu, se následující  postup skládal z kombinace visu v žebříčku, odsedávce a laně. Přičemž postupovými body mi byli hejblátka menších velikostí a další dvě universální skobky vyrobené ve várce speciálně pro tuto příležitost. Dostávám se ke hraně stěny. Vím, že za hranou pokračuje linie výstupu již snadnějším koutem až na vrchol. Dostat se však do kouta je za odvahu. Po chvíli laborování se odhodlávám ke kroku vpřed, odkud už je návratu jenom vzduchem. Nalepen v koutě po chvilce vydýchání zjišťuju, že jsem zase v koncích. ,,Zdomácnět, hlavně rychle zdomácnět!“,

honí se mi hlavou. Po několika křečovitých etudách na téma: ,,Chlapi se vracejí vzduchem!“, se mi daří vbít další universálu a tím definitivně vyhrávám svůj vnitřní boj. Teď už to určitě dolezu! Skvělej pocit !!! A jak řekl, tak udělal. Za několik minut už dobírám na vrcholovém patestu svýho notně promrzlýho parťáka . Já mám odpracováno a teď už se jenom kochám. Bláža občas přidá nějakou vtipnou hodnotící průpovídku a funí to ke mně co to jde. Na vršku prochládám taky docela rychle, ale vyprovokovanej adrenalin pořád ještě hřeje. Bláža dolézá a večer se blíží. Dostat se na vrcholový hřeben a následně sestoupit zpět k našim věcem je otázkou dalších několika minut, zpestřenou vtipným pokusem o pád z převislých trav. Dole jsme už za soumraku. Věci balíme za svitu čelovek a tak není divu, že zde nedopatřením zanecháváme jednu dlouhou šitou smyčku, pro kterou si musím vyběhnout následující den. To však dnes nevíme a tak odcházíme sice zmrzlí, ale převelice šťastní.

            To bylo zase jedno velmi povedené, naplno prožité odpoledne!

 

                                                Díky Blážo!                            LeToš

 

 

Fotogalerie: ,,Výškové práce“ 6A2 Jezerka

Kontakt

Horoklub Chomutov Husova 83
Chomutov
43003
474 624 068 horoklub zavináč horoklub.cz